SERIÁL

Ovidius 2000 let

Socha Ovidia v Rumunsku

Jak Ovidiovo dílo inspirovalo evropské umění? Jak se proměňoval přístup k jeho překladům? Kde všude nacházíme stopy jeho básní ve výtvarném umění? Jak ovlivnil literaturu středověku i naší současnosti? Kontexty k 2000. výročí úmrtí jednoho z nejvýznamnějších básníků starověku poslouchejte on-line. 

Publius Ovidius Naso, představitel latinské římské literatury počátků císařství, se narodil přibližně roku 43 př.n.l. Byl jedním z nejnadanějších autorů světové literatury a svým dílem ovlivnil nejen své současníky, ale evropské umění po celá staletí. V Římě se těšil obrovské popularitě, která, spolu s neurčitým prohřeškem, způsobila, že byl císařem Augustem vypovězen z Říma a poslední roky života žil ve vyhnanství na březích Černého moře ve městě Thomis (dnešní Konstanca v Rumunsku).

Nikdy se nedozvěděl, co konkrétně bylo důvodem Augustova hněvu, a také nedocílil návratu do Říma, i když měl řadu přímluvců. Prosby nebyly vyslyšeny a nebylo mu splněno dokonce ani přání, aby byl pohřben v Římě. Trest nezrušil ani po Augustově smrti jeho následovník Tiberius.

Po odchodu do vyhnanství byly Ovidiovy knihy staženy z veřejných knihoven po celé říši, ale přesto se dále recitovaly v divadlech a různí řečníci je předčítali lidu. Opsané verše patřily k výbavě patricijských knihoven. Ovidiovo dílo (z něj nejznámější a nejvlivnější Proměny a Umění milovat) inspirovalo řadu výtvarných umělců po všechny věky.

Kromě dramatu Médeia se Ovidiovo dílo díky četným opisům dochovalo a Ovidius je dodnes různými způsoby uváděn na divadelních scénách – jako balet, opera, opereta. Na jeho verších se tříbilo překladatelské umění několika generací a jeho život a vyhnanství, včetně faktu, že nevíme, kde má Ovidius hrob, se stalo námětem moderních románů.

Ovidius zemřel pravděpodobně na konci roku 17, či spíše na počátku roku 18 našeho letopočtu. Evropská kultura tedy jeho dvoutisící výročí mohla slavit po dva roky. Ovidiovskými Kontexty se k těmto oslavám připojil i Český rozhlas Vltava za přispění časopisu Dějiny a současnost.

Připravili: Martin Bažil, Alena Zemančíková a Matouš Jaluška

Spustit audio
autoři: Martin Bažil, Alena Zemančíková