Otokar Fischer: Židé a literatura
V cyklu Psáno kurzívou uvádíme ve třech pokračováních esej českého literárního vědce, básníka a dramatika, v němž sleduje, čím byla v průběhu dějin židovského národa pro Židy literatura a literární tvorba a v jakých literárních oblastech tito autoři nacházejí své nejvlastnější uplatnění.
Literární vědec, básník, dramatik a překladatel Otokar Fischer se narodil 20. května 1883 v Kolíně, kde také začal studovat gymnázium. Po otcově smrti se rodina přestěhovala do Prahy.
Po maturitě se zapsal na pražské české i německé univerzitě. Germanistická studia zakončil doktorátem v Berlíně roku 1905. Po studiích pracoval v Univerzitní knihovně v Praze a připravoval se na univerzitní dráhu. Roku 1909 se stal docentem, později profesorem dějin německé literatury na Karlově univerzitě.
Často byl zván k přednáškám na zahraniční fakulty a na vědecké kongresy. Před válkou byl jednu sezónu dramaturgem Národního divadla, v letech 1935–38 vedl jeho činohru.
Od roku 1907 působil jako divadelní referent nejdříve v Přehledu, pak v České revue, Národních listech, Právu lidu, Lidových novinách aj. Byl jedním z redaktorů Almanachu na rok 1914. Zemřel nečekaně 12. března 1938 na srdeční mrtvici po zprávě o okupaci Rakouska nacistickým Německem.
Ve svých uměleckých dílech se neustále vracel k otázce vztahu jedince k nadosobním hodnotám. Ve své kritické, teoretické a historické práci hledal souvislosti mezi humanistickými hodnotami minulosti a přítomnosti a přitom spojoval kulturní oblast s aktuální sociální problematikou.
Jako překladatel integroval přední díla světového písemnictví do české kulturní sféry. Je autorem básnickým sbírek Království světa (1911), Hlas (1923), Poledne (1934), Rok (1935), Host (1937), dramat Přemyslovci (1918), Hérakles (1919), Otroci (1925), kritických studií K dramatu (1919), literárních studií Heinrich von Kleist a jeho dílo (1912), Friedrich Nietzsche (1912), Heine (1923–24), Otázky literární psychologie (1917), Duše a slovo (1929), Slovo a svět (1937).
Překládal zejména z němčiny, ale také například z francouzštiny, španělštiny, ruštiny, za jeho nejvýznamnější překlad lze považovat překlad Fausta.
Účinkuje: Otakar Brousek
Autor: Otokar FischerRežie: Petr Adler
Nejposlouchanější
Jiří Karásek: Muž, který zásadně mluvil pravdu. Hvězdně obsazená detektivní tragikomedie z roku 1965
-
Umberto Eco: Foucaultovo kyvadlo. Napínavý příběh tajemných spiknutí, nebo úvaha o realitě a fikci?
-
Martin Ryšavý: Tundra a smrt. Dobrodružná výprava k neprobádaným končinám lidské existence
-
Miloš Doležal: Jako bychom dnes zemřít měli. Život a smrt Josefa Toufara, kněze umučeného StB
-
Alexandr Grin: Krysař. Magický příběh z pera solitéra ruské novoromantické literatury
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Závěr příběhu staré Karviné, který měl zůstat pod zemí
Karin Lednická, spisovatelka

Šikmý kostel 3
Románová kronika ztraceného města - léta 1945–1961. Karin Lednická předkládá do značné míry převratný, dosavadní paradigma měnící obraz hornického regionu, jehož zahlazenou historii stále překrývá tlustá vrstva mýtů a zakořeněných stereotypů o „černé zemi a rudém kraji“.