Osudy Rudolfa Pellara. Rozhlasové vzpomínání českého herce, zpěváka a překladatele
Rudolf Pellar (1923–2010) se narodil v Púchově nad Váhom, ale vyrůstal na Vysočině, dětství a mládí prožil šťastně ve středostavovské rodině. Gymnázium absolvoval v Brně. V té době tíhnul k jazykům a chtěl studovat češtinu a němčinu na Filozofické fakultě, ale v důsledku zavření vysokých škol musel změnit své plány.
Jedinou možnou volbou byla tehdy konzervatoř. Tu dokončil v roce 1946 a prošel angažmá v Jihlavě, Přerově a Opavě. Když se dostal do Prahy, díky propojení herectví a zpěvu našel uplatnění v Karlínském divadle a později i v Městských divadlech pražských. Tehdy se otevřela i jeho spolupráce s filmem.
Více než ve filmu ale našel Rudolf Pellar své pole působnosti v oblasti hudby; soustředil se především na šansony, patřil vlastně k první generaci českých šansoniérů a byl doposledka aktivní v rámci programů sdružení Šanson – věc veřejná. Nevyhýbal se ani interpretaci amerických a lidových písní, v pozdější době svou pozornost obrátil také k písním židovským. Pořídil řadu nahrávek pro rozhlas a televizi, ale i na gramofonové desky a CD. Od roku 1970 více než třicet let také vyučoval zpěv na Státní konzervatoři v Praze.
Záběr Pellarových aktivit rozšiřuje také bohatá překladatelská činnost. Se svou manželkou Lubou Pellarovou vytvořili od počátku 70. letech – v době zákazu činnosti – stabilní překladatelskou dvojici, která uváděla do českého povědomí významné autory, převážně z anglosaského literárního prostředí (Faulkner, Miller, Hemingway, Salinger atd.).
Za svou překladatelskou činnost manželé obdrželi v roce 1997 Státní cenu za celoživotní dílo, Pellar pak získal Křišťálovou růži za interpretaci mluveného slova (2000).
Související
-
Angličtí autoři neustále někoho citují. Je dobré to poznat, říká překladatelka Petra Diestlerová
Jako dítě ji nebavila ani rytmika, ani výtvarka, zato v němčině se cítila jako doma. Dnes patří Petra Diestlerová mezi renomované překladatelky.
-
Nejposlouchanější hry a četby na Vltavě
Nenechte si ujít exkluzivní hry a četby s prodlouženou dobou poslechu.
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Víte, kde spočívá náš společný ukrytý poklad? Blíž, než si myslíte!
Jan Rosák, moderátor


Slovo nad zlato
Víte, jaký vztah mají politici a policisté? Kde se vzalo slovo Vánoce? Za jaké slovo vděčí Turci husitům? Že se mladým paním původně zapalovalo něco úplně jiného než lýtka? Že segedínský guláš nemá se Segedínem nic společného a že známe na den přesně vznik slova dálnice? Takových objevů je plná knížka Slovo nad zlato. Tvoří ji výběr z rozhovorů moderátora Jana Rosáka s dřívějším ředitelem Ústavu pro jazyk český docentem Karlem Olivou, které vysílal Český rozhlas Dvojka.