Osudy Radegasta Parolka
V polovině září nás zastihla smutná zpráva – zemřel Radegast Parolek, významný český literární historik, rusista a baltista. Poslechněte si jeho rozhlasové vzpomínky, které v roce 2011 natočil pro vltavské Osudy.
Profesor Radegast Parolek (1920–2019) byl vysokoškolský pedagog, překladatel z lotyštiny a litevštiny. V rozhlasových osudech vzpomíná na legionářský život svého otce kpt. Františka Parolka i na krátké šťastné dětství, které skončilo smrtí obou rodičů. Autorovi Osudů bylo tehdy pouhých šest let. Vypráví o středoškolských studiích na věhlasném Atheneu, o atmosféře první republiky, která se pro něho – jako člověka, který vídával prezidenta Masaryka při procházkách na Pražský Hrad – stala rozhodujícím obdobím, určujícím pro celý další život.
V Osudech jsou i kapitoly o ilegálním literárním časopisu, který Radegast Parolek za druhé světové války spoluvydával, o poválečných studiích na filozofické fakultě v seminářích u Bohumila Mathesia a Jana Mukařovského, i o pobytu v tehdejším Leningradě, kde stačil zachytit ještě éru ruských strukturalistů, jako byl Jurij Lotman.
Po návratu z Ruska v 50. letech působil Radegast Parolek na Filozofické fakultě Univerzity Karlovy, zpočátku se zabýval dějinami ruské literatury a jejími souvislostmi s literaturou českou. Postupně se ale stále více přikláněl k literaturám neruských národností Sovětského svazu, především k literatuře lotyšské a litevské. Za normalizace tiše pracoval na srovnávacích dějinách baltických literatur a v Osudech např. vypráví, kterak se do Čech dostávaly knihy exilových baltských autorů.
Po revoluci 1989 se zasloužil o znovuobnovení kabinetu baltistiky a téměř až do své smrti byl literárně činný.
Připravila: Vladimíra Bezdíčková
Natočeno v roce 2011.
Nejposlouchanější
-
Eric Westphal: Koncert v oranžérii. Zkouška smyčcového kvarteta jako komedie
-
E. T. A. Hoffmann: Slečna ze Scudéry. Napínavý příběh dvojí existence jednoho pařížského zlatníka
-
Ladislav Grosman: Rendez-vous strýce Davida. Ořechová postel
-
Jak obstojí Lízinka na škole pro popravčí? Poslechněte si mrazivě černý román Katyně Pavla Kohouta
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Závěr příběhu staré Karviné, který měl zůstat pod zemí
Karin Lednická, spisovatelka

Šikmý kostel 3
Románová kronika ztraceného města - léta 1945–1961. Karin Lednická předkládá do značné míry převratný, dosavadní paradigma měnící obraz hornického regionu, jehož zahlazenou historii stále překrývá tlustá vrstva mýtů a zakořeněných stereotypů o „černé zemi a rudém kraji“.