Osudy Dagmar Hartlové. Rozhlasové vzpomínky překladatelky, pedagožky a nositelky Řádu polární hvězdy

30. leden 2026

„Byla jsem náruživý čtenář, a tak jsem v duchu snila, že bych jednou chtěla překládat a získat tudíž svobodu,“ říká v pořadu Osudy Dagmar Hartlová. Ke studiu na FF UK v Praze si k angličtině si zvolila švédštinu. Že to byla volba skvělá, o tom svědčí dnes řada přeložených titulů. Její práci oceňují čtenáři i odborná veřejnost, dokladem je například i státní cena za překlad, kterou D. Hartlová obdržela v roce 2024.

Technická spolupráce: Ladislav Čurda
Připravila: Vladimíra Bezdíčková
Premiéra: 26. 1. 2026

Může za to jistě pracovitost a vůle, vlastnosti, které překladatelka získala po svém otci, a možná také přesvědčení, že být holka přece nemůže být za trest. To si Dagmar říkala ještě jako malá, kdy se jí zdálo, že klukům se nadržuje ve škole i doma. A tak se rozhodla, že se jim vyrovná. Bráchovi jsem ubližovala, jak jsem mohla, říká, dnes už s úsměvem.

Občas jsem tlumočila na tak vysoké úrovni, že se mi z toho až točila hlava.
Dagmar Hartlová

V Osudech mapuje své šťastné dětství, složité období srpna 1968, vysokoškolská studia a zážitky ze Švédska 70. let i angažmá na švédském velvyslanectví v Praze. Přišla tam na krátkodobou „brigádu“ a nakonec zůstala dvacet let. Ještě tam zastihla Dagmar Hartlovou Sametová revoluce a následný čas zaplnilo zejména tlumočení. Tehdy doprovázela do Švédska například A. Dubčeka a V. Havla. Také chtěla učit, svěřuje se v pořadu. A i to se jí splnilo. Léta přednášela na FF UK v Praze.

Ohromnou zálibou D. Hartlové je rovněž cestování. Se svým mužem, sociologem Janem procestovali velký kus světa a v pořadu se podělí o zážitky, zkušenosti i poznání. Zajímá vás, co zmůže osvícený velvyslanec? Co si protagonistka vyprávění odnesla ze setkání s Jaroslavem Seifertem? Co nejraději vyučovala? A co se dozvěděla, když přebírala Řád polární hvězdy, prestižní ocenění, které uděluje švédský král? Poslechněte si v Osudech.

Spustit audio

Mohlo by vás zajímat

Nejposlouchanější

Více z pořadu

E-shop Českého rozhlasu

Závěr příběhu staré Karviné, který měl zůstat pod zemí

Karin Lednická, spisovatelka

kostel_2100x1400.jpg

Šikmý kostel 3

Koupit

Románová kronika ztraceného města - léta 1945–1961. Karin Lednická předkládá do značné míry převratný, dosavadní paradigma měnící obraz hornického regionu, jehož zahlazenou historii stále překrývá tlustá vrstva mýtů a zakořeněných stereotypů o „černé zemi a rudém kraji“.