Osudy Pavla Kohouta. Rozhlasové vzpomínání mezinárodně úspěšného dramatika, básníka a prozaika

21. červenec 2023

Pavel Kohout je kromě jiného také scenárista a režisér, zakladatel Festivalu německého divadla v Praze. Narodil se 20. července 1928 v rodině úředníka v Praze. Zde také maturoval na reálném gymnáziu, poté studoval komparatistiku, estetiku a divadelní vědu na FF UK.

Připravil: Jan Kašpar za spolupráce Vlada Príkazského
Natočeno: 2003

„Celé moje dětství je dětství u rozhlasu. Trávil jsem doma hodiny a hodiny při poslechu her, silvestrovských estrád a později i zpráv o politice, v roce 1938 už jsem jako desetiletý kluk chápal, co se kolem mě děje,“ říká Pavel Kohout v první části svého vzpomínání. V rozhlase byl ostatně jako kluk a mladík často, když sem nastoupil do Dismanova dětského rozhlasového souboru. Po studiích v Československém rozhlase pracoval.

Celá 40. a 50. léta byl aktivní i politicky jako nadšený zastánce komunistického režimu. V letech 1949–50 pobýval jako druhý kulturní přidělenec čs. velvyslanectví v Moskvě. Počátkem 50. let byl šéfredaktorem humoristického časopisu Dikobraz. Během základní vojenské služby, kterou absolvoval v Armádním uměleckém souboru (AUS), působil jako vedoucí kulturní rubriky časopisu Československý voják.

Do literatury vstoupil v 50. letech politickými a milostnými verši a divadelními hrami (Zářijové noci, Taková láska – obě též zfilmovány). V 60. letech spolupracoval s pražskými divadly i zahraničními scénami, jeho dramatické adaptace Cesta kolem světa za 80 dní, Josef Švejk a divadelní hry August August, august byly uvedeny na mnohých světových scénách.

Zlomovým okamžikem rozchodu s režimem pro něj byla okupace v roce 1968. Pro svůj veřejný nesouhlas s dosavadní kulturně-politickou orientací Československého svazu spisovatelů byl podroben disciplinárnímu řízení a jako jeden z představitelů „pražského jara“ byl v roce 1969 vyloučen ze Svazu spisovatelů i KSČ. Na sklonku roku 1976 už stál u zrodu Charty 77. V roce 1979 mu byl s manželkou Jelenou znemožněn návrat do Československa z pracovního pobytu v Rakousku. Oba byli rovněž zbaveni státního občanství a následovala nucená emigrace. 

Většina Kohoutových děl, která vyšla v ineditní edici – Katyně, Nápady svaté Kláry, Kde je zakopán pes ad., byla vydána u nás až po roce 1990, kdy se autor do vlasti zase vrátil. Jeho díla z 90. let zahrnují mj. romány Sněžím, Hvězdná noc vrahů, Zápisky kontrarevolucionáře, Ta dlouhá vlna za kýlem.

autor: Jan Kašpar
Spustit audio

Související