Komunismus se měl po roce 1989 odsoudit. Je chyba, že se to nestalo, říká Tereza Boučková

4. leden 2019
Tereza Boučková

Spisovatelka Tereza Boučková prožila svůj život rovným dílem ve dvou různých politických režimech - totalitě i demokracii. Jak prožila pohnuté listopadové dny roku 1989? Chopili jsme se podle ní šance stát se demokratickou společností? A jaký oblouk opsala česká společnost během třiceti let od pádu komunistického režimu?

Myslím, že jsme se od doby minulé posunuli opravdu hodně. Třeba v tom, že je tu svoboda slova a možnost cestování. Lidé se ale stále učí svoji svobodu používat, často si s ní nevědí rady a někdy třeba i touží po tom, aby byli zbaveni svého rozhodování, protože rozhodovat se mezi možnostmi je velmi těžké.
Tereza Boučková

Díky sugestivitě, kritičnosti a sociálnímu rozměru svých próz patří Tereza Boučková k nejvýraznějším hlasům současné české literatury. Jako dcera jednoho z nejvýznamnějších českých spisovatelů druhé poloviny dvacátého století Pavla Kohouta, který v době normalizace patřil k předním odpůrcům režimu, byla v době totality politicky perzekvována. Nebylo jí umožněno studovat a živit se směla pouze podřadnými pracemi.

To, že u nás má KSČM pozici, jakou má, že máme premiéra, jakého máme, je věc svobodné volby a lidé si bohužel takto svobodně zvolili. Takže si myslím, že demokracie byla naplněna. Horší je to s výsledkem.
Tereza Boučková

Obtížnou protirežimní roli však přijala - navzdory svému mladému věku - statečně a čestně. Podepsala Chartu 77 a i díky tomu mohla publikovat až po pádu komunismu. Dobu totality reflektovala už ve své prvotině, novele Indiánský běh, která v náhle popřevratové literatuře působila jako zjevení (obdržela za ní mimo jiné i Cenu Jiřího Ortena, 1990). Kritické postoje k době minulé i době porevoluční vyjádřila v řadě dalších próz, například v novele Krákorám (1998) nebo románu Život je nádherný (2016).

Myslím, že po roce 1989 se stala velká chyba, a to ta, že se nezúčtovalo s dobou minulou. Trochu to tak nastavil svým všeobjímajícím pohledem Václav Havel. Měla se spravedlivě a jasně pojmenovat a odsoudit. A že se tak nestalo, byla velká chyba.
Tereza Boučková