Osudy Miloslava Petruska, českého sociologa a zakladatele nové Fakulty sociálních věd UK
Přehrát celý seriál (5 z 5 dílů)
1. díl: Osudy Miloslava Petruska, českého sociologa a zakladatele nové Fakulty sociálních věd UK
2. díl: Osudy Miloslava Petruska, českého sociologa a zakladatele nové Fakulty sociálních věd UK
3. díl: Osudy Miloslava Petruska, českého sociologa a zakladatele nové Fakulty sociálních věd UK
4. díl: Osudy Miloslava Petruska, českého sociologa a zakladatele nové Fakulty sociálních věd UK
5. díl: Osudy Miloslava Petruska, českého sociologa a zakladatele nové Fakulty sociálních věd UK
Miloslav Petrusek patřil k našim významným sociologům. Mohli bychom říci, že byl jednou z několika klíčových osobností svého oboru. Zároveň šlo o člověka s širokým záběrem: původně studoval filozofii a historii, věnoval se i formální logice, celý život má zájem o kulturu a umění, a to všechno se samozřejmě promítlo i do jeho vzpomínek natočených v roce 2010.
Některé nejzajímavější momenty mu ovšem, tak řečeno, „přihrál život“. Profesor Petrusek byl totiž ročník 1936 – a tímto letopočtem narození, spolu se studiem na brněnské univerzitě, by se mohl řadit mezi takzvané „Šestatřicátníky“...
Jak známo, Šestatřicátnici byla literární skupina brněnských studentů, která vznikla v první polovině padesátých let. Zrodila se z přátelství dvou tehdy začínajících básníků: Jiřího Paukerta-Kuběny a Václava Havla. Skupina sdružovala mladé tvůrce, kteří zároveň rozhodně neměli v úmyslu zadat si s tehdy panujícím režimem. V jejich případě šlo tedy o tvorbu rozhodně neoficiální.
Miloslav Petrusek byl sice jejich spolužákem, nicméně do této skupiny nepatřil – byl totiž součástí „druhého břehu“ – tedy oficiálních struktur, svazáckých a stranických. Je zajímavé, když o tom mluví. Pro ty, kteří znají knihu Pavla Kosatíka věnovanou Šestatřicátníkům, můžou být právě tyto rozhlasové Osudy pozoruhodným doplněním.
Osudy s Miloslavem Petruskem natáčel Pavel Ryjáček. Vzpomínky vznikaly v profesorově pracovně na Fakultě humanitních studií v pražských Jinonicích, čili tak trochu „v domácím prostředí“. Mikrofon přitom stál na velké papírové bedně, protože místní stolky jsou příliš nízké, a natáčelo se o víkendech, kdy je na fakultě příjemné ticho.
Čekají nás příběhy od těch ještě dětských, třeba o tom, jak Rudá armáda osvobodila malého synka od houslí (aniž by o tom samozřejmě věděla) až po vzpomínku na legendárního violoncellistu Mstislava Rostropoviče, s nímž profesor Petrusek strávil v Praze, jak říká, „velkolepou ruskou noc“. Čeká nás i vhled do oboru sociologie a také vzpomínka na počátky Prognostického ústavu …
Více o tématu
E-shop Českého rozhlasu
Víte, kde spočívá náš společný ukrytý poklad? Blíž, než si myslíte!
Jan Rosák, moderátor


Slovo nad zlato
Víte, jaký vztah mají politici a policisté? Kde se vzalo slovo Vánoce? Za jaké slovo vděčí Turci husitům? Že se mladým paním původně zapalovalo něco úplně jiného než lýtka? Že segedínský guláš nemá se Segedínem nic společného a že známe na den přesně vznik slova dálnice? Takových objevů je plná knížka Slovo nad zlato. Tvoří ji výběr z rozhovorů moderátora Jana Rosáka s dřívějším ředitelem Ústavu pro jazyk český docentem Karlem Olivou, které vysílal Český rozhlas Dvojka.