Za Liborem Peškem. Poslechněte si Osudy významného českého dirigenta

V mládí studoval hru na klavír, pozoun a violoncello. V době gymnaziálních studií začal hrát jako pozounista ve svém vlastním jazzovém Orchestru Libora Peška. Později absolvoval obor dirigování na Hudební fakultě Akademie múzických umění v Praze, kde studoval u Karla Ančerla, Václava Smetáčka a Václava Neumanna. V roce 1958 založil Komorní harmonii, dechový ansámbl, který uváděl na pravidelných koncertech v Divadle Na zábradlí v Praze i premiéry děl mladých soudobých českých skladatelů.

Čtěte také

Odešla dirigentská legenda. Připomeňte si výjimečného Libora Peška

V letech 1965–1969 řídil další jím založený komorní soubor Sebastian orchestr, se kterým, stejně jako s Komorní harmonií, úspěšně vystupoval i v zahraničí. Od roku 1970 Pešek hostoval u různých českých i zahraničních orchestrů. Byl přizván ke spolupráci s orchestry v Holandsku a krátce působil ve Slovenské filharmonii v Bratislavě. V letech 1981–1990 byl stálým hostem České filharmonie.

Vrcholem jeho kariéry bylo desetileté (1987–1997) působení ve funkci uměleckého ředitele a šéfdirigenta Královského filharmonického orchestru v Liverpoolu. V Anglii se významně zasloužil o systematickou propagaci české tvorby, zvláště díla Josefa Suka.

Od roku 1990 byl hlavním hostujícím dirigentem Symfonického orchestru hlavního města Prahy FOK. V roce 2007 se stal šéfdirigentem Českého národního symfonického orchestru. Pravidelně spolupracoval také se Symfonickým orchestrem Českého rozhlasu.

Při příležitosti státní návštěvy britské královny Alžběty II. v České republice v roce 1996 Libor Pešek obdržel Řád britského impéria. Téhož roku byl jmenován čestným členem Univerzity v hrabství Lancashire v Prestonu. V roce 1997 získal Cenu Classic a z rukou prezidenta Václava Havla převzal Medaili Za zásluhy I. stupně.