Osudy Jiřího Barty. Rozhlasové vzpomínání animátora, filmového režiséra, scenáristy a grafika
Jiří Barta o sobě říká, že je introvert, který má rád svůj klidný kout pro práci. Už od dětství, na které vzpomíná v prvním díle Osudů, přivykl samotě, aby mohl tvořit na papíře své světy. Než si našel svůj rukopis, zkoušel kopírovat Ladu. Hledal se.
S animací se seznámil už v roce 1968, kdy vstoupil do divadelního souboru Vedené divadlo, jehož režisérem byl Karel Makonj, který vybíral jak existencionální a expresionistická témata, tak i dětské pohádky. Scéna bohužel v roce 1969 zanikla. Aniž by cíleně uvažoval o své budoucí kariéře, dostává se Jiří Barta v roce 1978 do studia Jiřího Trnky a postupně se mu otevírá řada možností, o kterých jako student UMPRUM v Praze ani nesnil.
„Do studia mě přivedl kamarád Milan Svatoš, který tu pracoval jako animátor a pobídnul mne, abych zkusil napsat nějaký jednoduchý námět.“ A vyšlo to. Barta postupně v tomto studiu vytvořil úspěšné filmy. Zvuk československé animační školy tak díky jeho originalitě posílil i na prestižních zahraničních festivalech.
V jeho filmech najdeme téměř všechny animační techniky od ploškové až po loutkovou animaci, poloplast či pixilaci. Jiří Barta totiž techniky rád kombinuje, včetně hraných scén s herci a zvířaty, aby dosáhl vysněného dojmu. Pro každý námět má originální vyjádření. Jeho filmy nemoralizují, nekárají, nezesměšňují. Své poselství akcentuje inteligentním, lehkým humorem.
Dnes je Jiří Barta ikonou animovaného filmu a profesorem na Fakultě umění a designu Západočeské univerzity v Plzni. Netoužil po úspěchu, chtěl si splnit své sny. A to se mu podařilo. Jen film Golem stále na realizaci čeká...
Mohlo by vás zajímat
Nejposlouchanější
-
Jolanta Trojak: Svatava. V Praze plné tajných spolků, okultistů a jogínů se objeví dívka-médium
-
Ivan Olbracht: Žalář nejtemnější. Drama o chorobné žárlivosti a životní zaslepenosti
-
Jack London, král dobrodružství. Poslechněte si sedm jeho povídek
-
Jméno. Rychlopalná komedie, ve které výběr jména pro potomka převrátí vztahy jedné spořádané rodiny
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Závěr příběhu staré Karviné, který měl zůstat pod zemí
Karin Lednická, spisovatelka
Šikmý kostel 3
Románová kronika ztraceného města - léta 1945–1961. Karin Lednická předkládá do značné míry převratný, dosavadní paradigma měnící obraz hornického regionu, jehož zahlazenou historii stále překrývá tlustá vrstva mýtů a zakořeněných stereotypů o „černé zemi a rudém kraji“.
