Osudy Jiřího Barty. Rozhlasové vzpomínání animátora, filmového režiséra, scenáristy a grafika
Jiří Barta o sobě říká, že je introvert, který má rád svůj klidný kout pro práci. Už od dětství, na které vzpomíná v prvním díle Osudů, přivykl samotě, aby mohl tvořit na papíře své světy. Než si našel svůj rukopis, zkoušel kopírovat Ladu. Hledal se.
S animací se seznámil už v roce 1968, kdy vstoupil do divadelního souboru Vedené divadlo, jehož režisérem byl Karel Makonj, který vybíral jak existencionální a expresionistická témata, tak i dětské pohádky. Scéna bohužel v roce 1969 zanikla. Aniž by cíleně uvažoval o své budoucí kariéře, dostává se Jiří Barta v roce 1978 do studia Jiřího Trnky a postupně se mu otevírá řada možností, o kterých jako student UMPRUM v Praze ani nesnil.
„Do studia mě přivedl kamarád Milan Svatoš, který tu pracoval jako animátor a pobídnul mne, abych zkusil napsat nějaký jednoduchý námět.“ A vyšlo to. Barta postupně v tomto studiu vytvořil úspěšné filmy. Zvuk československé animační školy tak díky jeho originalitě posílil i na prestižních zahraničních festivalech.
V jeho filmech najdeme téměř všechny animační techniky od ploškové až po loutkovou animaci, poloplast či pixilaci. Jiří Barta totiž techniky rád kombinuje, včetně hraných scén s herci a zvířaty, aby dosáhl vysněného dojmu. Pro každý námět má originální vyjádření. Jeho filmy nemoralizují, nekárají, nezesměšňují. Své poselství akcentuje inteligentním, lehkým humorem.
Dnes je Jiří Barta ikonou animovaného filmu a profesorem na Fakultě umění a designu Západočeské univerzity v Plzni. Netoužil po úspěchu, chtěl si splnit své sny. A to se mu podařilo. Jen film Golem stále na realizaci čeká...
Související
-
Jaký je svět Hajaa Mijazakiho? Na to se snaží odpovědět nová publikace Susan Napier
S premiérou filmu Chlapec a volavka Hajaa Mijazakiho v tuzemských kinech vyšla v češtině také první teoretická kniha o jeho díle.
-
Kreslení komiksů je osamělé povolání. Animaci učím, abych byla v kontaktu s mladými, říká Čupová
„Netušila jsem, že komiks může být takové téma,“ komentuje Kateřina Čupová zkušenost z festivalu ve francouzském Angouleme, kam se dostala díky komiksové adaptaci R.U.R.
-
Wallace a Gromit opět zasahují. Modelínu nabídli studiu i fanoušci
Saša Michailidis se ptá Ireny Cápové a Jana Bubeníčka.
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Víte, kde spočívá náš společný ukrytý poklad? Blíž, než si myslíte!
Jan Rosák, moderátor


Slovo nad zlato
Víte, jaký vztah mají politici a policisté? Kde se vzalo slovo Vánoce? Za jaké slovo vděčí Turci husitům? Že se mladým paním původně zapalovalo něco úplně jiného než lýtka? Že segedínský guláš nemá se Segedínem nic společného a že známe na den přesně vznik slova dálnice? Takových objevů je plná knížka Slovo nad zlato. Tvoří ji výběr z rozhovorů moderátora Jana Rosáka s dřívějším ředitelem Ústavu pro jazyk český docentem Karlem Olivou, které vysílal Český rozhlas Dvojka.