Osudy Jaroslava Orta. Rozhlasové vzpomínání významného lékaře radiologa a pedagoga
Jaroslav Ort se narodil 21. listopadu 1931 v Praze jako nejstarší ze tří bratrů. Jeho dětství poznamenal rozvod rodičů, kdy byli všichni sourozenci přiřknuti otci, což jim paradoxně zachránilo život. Maminka i její rodiče byli totiž v roce 1942 popraveni za odbojovou činnost a pomoc při přípravě atentátu na Heydricha.
Jako chlapec chodil Jaroslav Ort do oddílu skautů, se kterými jezdil na výpravy a tábory, a přestože byla tato organizace záhy zakázána, našel si v ní přátele na celý život a vždy se řídl skautskými ideály. Po základní škole nastoupil na Jiráskovo státní gymnázium, kde se kromě tehdy povinné němčiny vyučovala řečtina a latina, překládaly se texty antických filozofů a literátů.
Poté se přihlásil na medicínu a stejně jako další zájemci o studium na vysoké škole se musel zúčastnit Stavby mládeže, aby získal kladný posudek, bez něhož by na univerzitu nebyl přijat. Měsíc strávil na brigádě v Ostravě, kde se stavěla Nová huť Klementa Gottwalda a kde si mj. vyzkoušel náročnou práci v železárnách. I tyto nepříjemné a trpké zkušenosti zpětně hodnotí jako velký přínos pro další život.
Medicínu studoval Jaroslav Ort v 50. letech, v atmosféře všudypřítomného kádrování a všeobecné nedůvěry. Během studií si přivydělával službami na záchrance. Přestože toužil stát se chirurgem, po úspěšném ukončení studia byl poslán na umístěnku do slovenského Martina, kde se začal specializovat v oboru radiologie. Nakonec i tuto nepřízeň osudu považuje za velmi pozitivní, neboť šlo o vynikající pracoviště na vysoké úrovni, kde se díky skvělému primáři Arnoštu Lányiovi zcela nadchl pro práci s rentgenem.
Práce na Slovensku ho bavila, stejně jako horolezecké výpravy ve volném čase, ale v Praze měl tehdy vážnou známost, proto se po atestaci přihlásil na konkurz na radiologickou kliniku ve Všeobecné fakultní nemocnici a místo získal. Kromě lékařské praxe se věnoval i vědecké činnosti, specializoval se zejména na plicní embolii.
Rozvoj vědecké kariéry mu byl ale znemožněn kvůli nepříznivým politickým poměrům a emigraci obou bratrů. Habilitace se dočkal až po mnoha letech, v roce 1986. O to víc se věnoval pedagogické činnosti, která ho rovněž velmi naplňovala. Angažoval se také v dobrovolnické sociální práci v rámci Maltézské pomoci organizované Řádem maltézských rytířů. Dodnes je velmi aktivní a pozitivně naladěný, i když, jak sám tvrdí, se do současného světa nehodí.
Mohlo by vás zajímat
Nejposlouchanější
-
Bohumil Hrabal: Baron Prášil. Příběh ze sbírky Perlička na dně čte Petr Nárožný
-
David Herbert Lawrence: Milenec lady Chatterleyové. Vášnivý příběh nerovné živočišné lásky
-
Ladislav Smoček: Bludiště. Pokus o interview před vchodem
-
Zkus předběhnout auto, Duha, V koutě všeho a další povídky Stanislava Berana
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Vždycky jsem si přál ocitnout se v románu Julese Verna. Teď se mi to splnilo.
Václav Žmolík, moderátor


Tajuplný ostrov
Lincolnův ostrov nikdo nikdy na mapě nenašel, a přece ho znají lidé na celém světě. Už déle než sto třicet let na něm prožívají dobrodružství s pěticí trosečníků, kteří na něm našli útočiště, a hlavně nejedno tajemství.