Kritik bez konzervatoře. Osudy hudebního publicisty Jiřího Černého

Posluchači Českého rozhlasu Vltava znají Jiřího Černého také z pořadu Sedmé nebe, kde pouštěl písně svých oblíbenců a mluvil o nich s neobyčejným zanícením a erudicí. Pro vltavské Léto v undergroundu připravil například pořad o kapele The Plastic People of the Universe, jimž, jak říkával, dlouho nemohl přijít na chuť. „Obdivoval jsem ale jejich vnitřní solidaritu. V dobách totality jsem vystál pár hodin před soudní síní v Klimentské. Pro jejich obhájce jsem vypracoval odborný a samosebou příznivý posudek. Od té doby jsme se také víc spřátelili s Magorem. V mnoha věcech jsme si nerozuměli. Ale moc se mi líbily jeho básně.“

Poprvé recenzoval Carmen

Jiří Černý se narodil 25. února 1936 v Praze. Aktivně sportoval, na reprezentační úrovni se věnoval lukostřelbě. Vystudoval žurnalistiku a první zkušenosti sbíral jako sportovní redaktor. V padesátých letech psal o sportu do Československého sportu, v Mladém světě pak v letech šedesátých komentoval kulturní dění. Úplně prvním textem s hudební tematikou však byla recenze inscenace opery Carmen od Georgese Bizeta v někdejším Smetanově divadle (dnes Státní opera Praha), která vyšla v roce 1956 ve Večerní Praze.

Jiří Černý na Vltavě|foto:Tomáš Vodňanský, Český rozhlas

Od roku 1964 uváděl se svou tehdejší ženou Mirkou první rozhlasovou hitparádu Dvanáct na houpačce, vysílat se mohla ovšem jen do roku 1969. Od počátku sedmdesátých let pořádal po celé republice poslechové pořady, na nichž působil jako „svérázný diskjockey, který v dramaturgii a komentářích k hraným skladbám zcela pomíjel kritéria popularity.“

Setkání nad hudbou důležitých osobností zahraniční i tuzemské hudební scény organizoval i v dalších letech. Je také autorem antologií za zahraničních LP desek, k nimž psal fundované texty. Československému posluchačstvu v 60. a 70. letech blíže představil například Beach Boys, Paula Simona s Artem Garfunkelem nebo Boba Dylana.

V období listopadové revoluce se stal moderátorem demonstrací. Po revoluci Černý působil jako šéfredaktor časopisu Rock & Pop a pokračoval v psaní recenzí operních představení. Jeho postřehy bylo ještě loni možné číst například na webu Aktuálně.cz. Na stanici Českého rozhlasu Dvojka uváděl třináct let pořad Klub osamělých srdcí seržanta Pepře. V červnu roku 2020 vstoupil do Síně slávy v rámci hudebních Cen Anděl.