Osudy Ivana Binara, spisovatele, publicisty a dlouholetého redaktora rádia Svobodná Evropa

Ivan Binar se narodil v roce 1942 v Boskovicích, je absolventem Pedagogického institutu v Ostravě, kde studoval češtinu, dějepis a výtvarnou výchovu. Učil na základní škole, byl pedagogem v Domě pionýrů a mládeže v Ostravě, v letech 1968–1971 redigoval časopis Tramp.

Výrazný zvrat v jeho životě nastal roku 1971, kdy byl zatčen a obviněn z nepřátelství k socialistickému společenskému zřízení. Režimu se znelíbil účinkováním v satirické hře Syn pluku ostravského divadelního klubu Waterloo i některými svými texty, které se kriticky stavěly k armádám Varšavské smlouvy. Byl tedy odsouzen ke dvanácti měsícům nepodmíněně.

Po propuštění z vězení pracoval jako závozník, později jako strojník v elektrárně. Počátkem roku 1977 podepsal Chartu 77 a zanedlouho poté se vystěhoval do Rakouska. Zde získal zaměstnání jako restaurátor, nějakou dobu byl ve svobodném povolání a od roku 1983 působil jako redaktor rozhlasové stanice Svobodná Evropa – do roku 1994 v Mnichově a po přestěhování české redakce v Praze.

Ivan Binar je autorem mnoha časopisecky i knižně publikovaných povídek, fejetonů a esejů, v 60. letech psal též písňové texty a významná část jeho tvorby je určena dětskému čtenáři.

Některé z autorových povídek i delších próz jsme na Vltavě uvedli v rozhlasové podobě (mj. Sedm kapitol ze života Václava Netušila, Egonek na útěku, Jen šmouha po nebi,...). Nezřídka se v nich objevují náznaky autobiografických motivů a prožitků (téma spisovatele umlčovaného a vězněného totalitním komunistickým režimem a nakonec vyhnaného do emigrace), zároveň je zde zřejmá i inspirace fantazijní, nechybí nadsázka ani hra s příběhem a jazykem.