Ivan Binar: Člověk nemůže očekávat, co si vysní, realita je vždycky jiná

Ve zjevné nadsázce Ivan Binar tvrdí, že právě v husákovském vězení se z něj stal literát. Od protirežimních aktivit ho však ani kriminál neodradil. StB tak celou Binarovu rodinu donutila k odchodu na Západ. Po šesti letech strávených ve Vídni se otevřela možnost působení v rozhlasové stanici Svobodná Evropa. S její českou redakcí, v níž se mj. jako redaktor podílel na přípravě relace „Hlasy a ohlasy“, přešel v roce 1994 do pražského působiště.     

Já jsem se vracel velice příjemně domů, do České republiky. Vracel jsem se do země, kde už byla svoboda. My jsme totiž přišli s celým rádiem: české vysílání Svobodné Evropy se přestěhovalo jako první do Prahy, našli jsme úkryt tady na Vinohradské, takže jeden den jsme vysílali ještě z Mnichova a druhý den už z Prahy.

Ivan Binar a Eduard Schiffauer s účinkujícími po závěrečné oponě a děkovačce

Lidi byli fajn, tehdy byli plni spíše očekávání než nějaké energie, ještě byli takoví těžkopádní a nemotorní, bylo to takové uťápnuté – chodili tak nějak podivně obléknutí, zarytě hleděli před sebe, nekonverzovalo se s nimi nějak moc lehce - ten bolševik v nás vězel.

Dnes je Ivan Binar znám a čten jako činorodý prozaik a publicista i jako autor literatury pro děti. Vydal na dvě desítky titulů, uplatnil se jako překladatel, textař a scénárista. Jakoby symbolicky se po několika desetiletích, v roce 2008, dočkala premiéry dětská opera „Vrať nám, ptáku, hastrmana“, jejíž libreto Ivan Binar ke zhudebnění potajmu poskytoval Eduardovi Schiffauerovi právě během jejich věznění na Borech.  

V opeře „Vrať nám, ptáku, hastrmana“ děti vysvobodí hastrmana Luciana ze spárů zlého ptáka Zobana|foto: DRDS