Ostravské stopy Václava Havla. Od pradědečka z hornické kolonie po vězeňský pobyt
Zatím o tom téměř nikdo neví, ale je to tak. Ostrava je městem předků Václava Havla. Premiéru vltavského Večera na téma poslouchejte on-line po dobu jednoho týdne po odvysílání.
V pořadu hovoří Jan Fišar, Lada Bělašková, Jan Král, Antonín Barcuch, Michael Žantovský, Petr Šimíček, Ladislav Vrchovský, Nina Pavelčíková, pracovníci věznice v Ostravě-Heřmanicích, obyvatelé hornické kolonie Hranečník a další.
„V Ostravě jsme si vědomi, že se k Havlovým předkům chováme spíš macešsky,“ přiznává archivář Antonín Barcuch, když na mapě ukazuje podrobnou mapu ostravské čtvrti Hranečník. Právě tady se totiž narodil Hugo Vavrečka, český novinář, národohospodář, politik, diplomat a dědeček Václava Havla.
Putování po ostravských stopách Václava Havla začneme ale v heřmanické věznici, kde budoucí prezident nedobrovolně strávil více než rok a kromě jiného psal své dopisy Olze. (Kdo nesedí uvnitř, může si dnes posedět před budovou na lavičce Ferdinanda Vaňka.)
Milá Olgo, těžko si lze představit radikálnější STŘIH, než jaký znamenala má nedávná změna působiště: po sedmi měsících samoty, klidu, tepla, nicnedělání, najednou takový kolotoč: trochu to připomíná první dny vojny, trochu první dny v pivovaře, je to ovšem po všech stránkách podstatně drsnější (inu, je to vězení).
Václav Havel (z Dopisů Olze)
Teprve pak se vydáme na Hranečník spojený se jmény Čeňka a Huga Vavrečkových. U brány černouhelného dolu Jan Maria bychom v 70. letech 19. století mohli potkat „kohlenmessera“ Čeňka Vavrečku, pradědečka Václava Havla.
Když v roce 1908 Čeněk Vavrečka zemřel, pasoval jej Ostravský deník v nekrologu do role národního buditele. Autor uvádí, že Vavrečka roznášel balíky českých knih a časopisů po širokém okolí a připomněl, že na Hranečníku už roku 1871 spoluzakládal Hornicko-čtenářský spolek Salm. Se závěrem, že čtenářské, literární i divadelní vlohy zdědil Havel i po ostravském pradědečkovi Čeňkovi, souhlasí i historička Nina Pavelčíková. „Jsem dokonce přesvědčena, že povahou, životním stylem, uvažováním a vůbec vším byl Václav Havel nejvíce podoben svému ostravskému dědečkovi Hugovi, přičemž mnoho asi zdědil i po pradědu Čeňkovi.“
Cestou z Hranečníku se zastavíme v jednom z ostravských divadel. „Hornická Ostrava neměla k Václavu Havlovi kdovíjak vřelý vztah, to se ale pomalu mění,“ soudí režisér Vojtěch Štěpánek, který v posledních pěti letech zinscenoval dvě Havlova dramata.
Zamíříme i do jedné z ostravských hospod, kde je domluvena schůzka s novinářem a chartistou Janem Králem, navštívíme Gymnázium Olgy Havlové i divadelního publicistu a spisovatele Ladislava Vrchovského, který na náměstí v roce 1989 přivedl horníky. To vše za zvuku hudby kapely Rolling Stones a za poučeného vedení autora pořadu Ivana Motýla.
Související
-
Václav Havel: Largo desolato. Tragikomické absurdní drama o tíži lidského bytí v době totality
Nemilosrdná komedie zachycující postupný osobní rozpad intelektuála vystaveného ničivým vnějším i privátním poměrům.
-
Václav Havel: Až budu velký a naučím se psát básně
Průřez juvenilní i experimentální poezií dramatika, esejisty a prezidenta.
-
Chacharské kořeny Václava Havla. Pátrání po předcích pana prezidenta
Zakrátko – 18. prosince – si připomeneme deset let bez Václava Havla. Jaké byly jeho ostravské kořeny?
Více o tématu
E-shop Českého rozhlasu
Kdo jste vy? Klára, nebo učitel?
Tereza Kostková, moderátorka ČRo Dvojka
Jak Klára obrátila všechno vzhůru nohama
Knížka režiséra a herce Jakuba Nvoty v překladu Terezy Kostkové předkládá malým i velkým čtenářům dialogy malé Kláry a učitele o světě, který se dá vnímat docela jinak, než jak se píše v učebnicích.