Kultura v podzemí. Cesta za kultovními místy českého undergroundu

Takzvaná druhá kultura, paralelní a neodvislá od toho, co se dělo před očima většiny občanů normalizovaného Československa, žila před listopadem 1989 pod povrchem tvořeným kulturou oficiální. Její historie sahá až do 50. let k takovým osobnostem, jako byli Egon Bondy a Ivo Vodseďálek spojení samizdatovými aktivitami kolem edice Půlnoc. Jen zcela výjimečně docházelo k průnikům s okolním světem, častěji však k pouze k jakýmsi „výhřezům“, které bývaly „po zásluze“ potrestány – jak k tomu došlo například v Rudolfově u Českých Budějovic během koncertu Plastic People.

Účastníci I. festivalu nezávislé kultury na chalupě Václava Havla na Hrádečku u Trutnova. (Snímek ze soukromého archivu P. Uhla a A. Šabatové)|foto:autor neznámý, ČTK

Underground se realizoval především v hudebním a literárním prostoru, ale stranou nezůstávali ani nezávislí výtvarní umělci, nespokojení s nemožností svobodně se prezentovat. Umění, které nebylo tak slyšet, se samozřejmě v tomto smyslu dařilo lépe, v Ostravě například k návštěvě „tajné“ výstavy stačilo znát heslo. Na jednodenní výstavu Ahoj lidi! v podchodu k autobusovému nádraží vzpomíná ve Výletech s Vltavou dnes již etablovaný a respektovaný výtvarník a performer Jiří Surůvka. Nebylo to samozřejmě první vystoupení nezávislých výtvarníků, do dějin českého výtvarného umění vstoupily už na počátku 80. let slavné Malostranské dvorky, kde se v prostorách starých malostranských domů, v jejich atriích, na pavlačích, ve vstupech prezentovali takoví autoři jako Kurt Gebauer, Jiří Sozanský, Olbram Zoubek nebo Magdalena Jetelová (ta se svou slavnou obří židlí, dnes umístěnou na náplavce Vltavy u pražské Kampy).

Čtěte také

Vltavské Léto v undergroundu nabídne premiéru rukopisu Jáchyma Topola, texty Jirouse, Bondyho i hudbu Plastiků a Načevy

Pokud byste se dostali v říjnu roku 1985 do hospody v Kníničkách u Brna, mohli jste slyšet málo známou „jihlavskou“ kapelu (jak ji organizátoři kvůli utajení prezentovali), jejíž zpěvačka artikulovala písně v angličtině. Když jste trochu zaostřili, zrak i sluch, zjistili jste, že jde o slavnou Nico. Na koncertě byl taky spisovatel a nakladatel Martin Reiner. Za dvěma koncerty v Brně a Praze stál především autor poslechových hudebních pořadů Miloš Čuřík, v Brně byla promotérkou Lenka Zogatová. Z koncertu zůstal i poměrně kvalitní zvukový záznam, který nedlouho před smrtí Lenky Zogatové vyšel ještě její péčí také na vinylové dlouhohrající desce, do té doby putoval mezi mnoha zájemci pouze na magnetofonovém pásku. A samozřejmě nemůžeme na cestě minout Hrádeček Václava Havla a První festival druhé kultury v Postupicích v r. 1974.