Václav Havel: Largo desolato. Tragikomické, absurdní a částečně autobiografické drama o tíži lidského bytí v době totality

19. srpen 2023

Nemilosrdná komedie zachycující postupný osobní rozpad intelektuála vystaveného ničivým vnějším i privátním poměrům. V hlavní roli uslyšíte Ondřeje Brouska, který za ztvárnění hlavního hrdiny obdržel rozhlasovou cenu Thálie. Reprízu uvádí Český rozhlas Vltava v sobotu 19. srpna, ve dnech, kdy si každoročně připomínáme vpád vojsk Varšavské smlouvy do tehdejšího Československa. Poslouchejte on-line po dobu čtyř týdnů po odvysílání.

Rozhlasová úprava: Lukáš Hlavica
Osoby a obsazení: Dr. Leopold Kopřiva, filozof (Ondřej Brousek), Olda, Leopoldův přítel (Martin Myšička), Zuzana, Leopoldova družka (Petra Špalková), První Láďa (Jan Vondráček), Druhý Láďa (Otmar Brancuzský), Lucy, Leopoldova přítelkyně (Marika Procházková), Olbram, Leopoldův přítel (Kamil Halbich), První chlapík (Petr Lněnička), Druhý chlapík (Filip Kaňkovský), Markéta, studentka filozofie (Anežka Šťastná) a hlas (Šárka Skaláková)
Dramaturgie: Renata Venclová
Hudba: Ondřej Brousek
Režie: Lukáš Hlavica
Natočeno: 2021

Hra Václava Havla Largo desolato vznikla v červenci 1984, tzn. rok a půl po jeho propuštění z vězení, ke kterému komunistický režim donutily protesty západního světa i vážné zdravotní potíže disidenta. Z pocitů člověka, který ví, že se může kdykoliv octnout zase „tam“ (rozuměj v komunistickém kriminále), vyrůstá základní situace nové hry. 

Hlavním hrdinou Larga desolata je dr. Leopold Kopřiva, filozof, který se pro své dílo i postoje dostal do střetu s totalitní moci. Nikým a všemi pasovaný na vůdčí osobnost odporu a spasitele národa je vystavený permanentnímu tlaku svých nejbližších i naprosto neznámých lidí.

Leopold Kopřiva není žádný nadčlověk schopný nést na bedrech všechnu tíži světa. Propadá malomyslnosti, slabosti a strachu jako kdokoliv z nás a spíš než zůstat pro veřejnost hrdinou si přeje mít ode všech nároků a očekávání na chvíli pokoj.

Václav Havel nezapíral, že mnohé situace a postavy v jeho divadelních hrách jsou autobiografické. A také v případě Larga desolata si každý průměrně informovaný divák ztotožní Leopolda Kopřivu s jeho autorem a poměry v Kopřivově domácnosti se soukromím Václava Havla. Podobné doslovné ztotožnění ale autor opakovaně odmítal jako příliš zjednodušující:

Kdybych byl ale identifikován s Kopřivou, asi bych se dost bránil. Tak špatně jako Kopřiva na tom totiž, alespoň doufám, nejsem. Kopřiva je maximálně jen jakýsi můj hrůzostrašný sen o tom, jak by to se mnou mohlo jednou dopadnout.
Václav Havel

Že Leopoldu Kopřivovi propůjčil tolik ze sebe a svého soukromí, posloužilo Václavu Havlovi při psaní jako terapie. Dnes to svědčí o jeho autorské odvaze i schopnosti sebeironie.

Spustit audio

Související