Ostrava cikánská. Jak se žije romské komunitě v naší moravskoslezské metropoli
Pořad připravil novinář, publicista a básník Ivan Motýl, který se dlouhodobě věnuje palčivým sociálním tématům soudobé Ostravy a moderním dějinám celého regionu.
Zatímco od druhé půle 19. století přicházeli za prací do Ostravy hlavně chudí vesničané z Haliče, po druhé světové válce Ostravu zaplavila i mohutná vlna gastarbajtrů z východu Československa. Nezávisle na slovenské majoritě tak přicházeli i první slovenští Romové.
V roce 2017 natočil Ivan Motýl v moravskoslezské metropoli otevřenou sondu ze života tamní romské komunity, jejíž velikost nikdo přesně nezná. Rozhodně je hodně početná a má svoje dramatické dějiny, hlavně ale neprožívá zrovna šťastné časy.
Dvouhodinovou koláž rámuje angažované rapování třicetiletého ostravského Roma, který si říká Max Trezor, i lyrická harmonika Vasila Karaly. V pořadu uslyšíme romského univerzitního pedagoga Martina Kaleju a vydáme se i na návštěvu čtrnáctičlenné rodiny Kroščenů, která žije v jedné z ostravských vyloučených lokalit. Slovo dostane známý houslista Koloman Mirga, bez něhož se neobejde žádný pohřeb olašských elit včetně romských králů. Promluví také historička Nina Pavelčíková, která se na začátku 90. let jako první začala zabývat historií ostravských Romů. A samozřejmě všudypřítomné romské děti.
Mohlo by vás zajímat
Nejposlouchanější
-
Město ve stínu. Soumračné příběhy Jakuby Katalpy, Anny Bolavé, Franze Werfela a dalších autorů
-
Anna Saavedra: Dům U Sedmi švábů. Příběh magické stavby, kterou se majitel rozhodl zdemolovat
-
Jezero. Syrovou, apokalyptickou prózu Bianky Bellové čte Petra Špalková
-
Miloš Doležal: Jako bychom dnes zemřít měli. Život a smrt Josefa Toufara, kněze umučeného StB
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Závěr příběhu staré Karviné, který měl zůstat pod zemí
Karin Lednická, spisovatelka

Šikmý kostel 3
Románová kronika ztraceného města - léta 1945–1961. Karin Lednická předkládá do značné míry převratný, dosavadní paradigma měnící obraz hornického regionu, jehož zahlazenou historii stále překrývá tlustá vrstva mýtů a zakořeněných stereotypů o „černé zemi a rudém kraji“.