Operní debuty na NODO: Lucie Páchová a James Layton v Ostravě

Futurissimo nabídne experimentální scénické dílo brněnské autorky Lucie Páchové a komorní operu snových náznaků Jamese Laytona, který přijel z Londýna. Z New Yorku zase Judith Berkson, jejíž operní novinku s názvem Částečné vzpomínky uvedeme příště. Ředitel Národního divadla moravskoslezského Jiří Nekvasil poskytl mladým tvůrcům tradiční operní divadlo a děly se věci. Nejradikálněji žánr opery posunula Lucie Páchová, nejhutnější hudební projev, blízký tomu, co z opery už známe, nabídl velmi talentovaný James Layton.

Přiblížit se a Vzdálit se

Lucie Páchová (1988) je proslulá svými hledačskými cestami za zvuky a vytrvalým zájmem o fenomén zvaný poslouchání. Její nové dílo se jmenuje Approximate v překladu Přiblížit se – a se svými vrstevníky z brněnské experimentální scény připravila hravé divadlo plné nejroztodivnějších zvuků a obrazů vynořujících se z ticha a tmy do napínavé reality dneška. „V komorní vokálně-objektové hře Approximate bychom rádi vybídli ke zkoumání mechanismů percepce. Divák je vyzván, aby si všímal svého všímání, pozoroval své pozorování, poslouchal, jak poslouchá. A pak to nechal plynout,“ uvedla za všechny spolu tvořící kolegy Lucie Páchová.

O paměti, vnímání a čase

Britský skladatel James Layton (1996) vsadil ve své komorní opeře saudade na metaforu melancholie a nostalgie, snové existence, na přítomnost toho, o co jsme bolestně přišli, aniž si to plně uvědomujeme. A slova samotného autora Laytona? „saudade je příběh vyprávěný v sedmi snímcích. Pocit, v jehož rámci se protíná touha s expresí – dvě poloviny celku, které byly odděleny smrtí a nyní společně krouží v dlouholetém přízračném tanci.“ Operní prvotinu s obdivuhodnou lehkostí nastudovala sopranistka Markéta Schaffartzik a barytonista Vojtěch Šembera. Tanečník Patryk Zamojski v rozhlasovém záznamu nikterak nezaujme, ale bude přítomen, stejně jako touha nebo její ztráta. Mezinárodní orchestr pro soudobou hudbu Ostravská banda vede Bruno Ferrandis.