Od zbitých Einstürzende Neubauten k monitorování facebookových lajků a Spotify. Jak se pořádají koncerty v Česku?
Pořádat koncerty v Česku je risk. Situace je jiná než v devadesátých letech, ale lidi živá hudba zajímá, říkají pořadatelé hudebních akcí.
Do 90. let se na česká a moravská pódia příliš hudebníků ze Západu nepodívalo. Koncerty umělců světového renomé se ale postupně staly běžnou součástí kulturního programu Prahy i dalších velkých tuzemských měst. Fanoušci a fanynky se dnes musí rozhodovat, kterému interpretovi dají přednost.
Od akcí, které rozehnala komunistická Veřejná bezpečnost, ke stálicím koncertního byznysu v 21. století
Nejvíc zahraničních interpretů jezdí koncertovat do Prahy. Při bližším pohledu do harmonogramu lze najít v kolonce pořadatelů často jména promotérských skupin D Smack U, Fource Entertainment, 10:15 Entertainment, Live Nation nebo Charmenko. Zástupci prvních tří jmenovaných společností přijali pozvání do ArtCafé, aby představili svoji práci a řekli něco víc o tom, jak připravují koncerty a vybírají muzikanty a kapely.
Promotérskou skupinu 10:15 založil David Berdych s Jaroslavem Stankem na začátku devadesátých let. Milena Palečková se k ní přidala v roce 1991, při koncertu Siouxsie and the Banshees. Druhý host ArtCafé, David Urban, si poprvé zkusil pořádat koncert rok před sametovou revolucí. Akce byla tehdy označena za ilegální a vystoupení ukončila Veřejná bezpečnost. Agenturu D Smack U vybudoval v první polovině devadesátých let poté, co se vrátil ze zahraničí. Dnes se věnuje společnosti naplno, ročně přiveze do Česka víc než stovku interpretů. Některé hudebníky bookuje D Smack U pro české a slovenské festivaly. To samé dělají příležitostně i ve Fource Entertainment. Ti pořádají koncerty od roku 2011, ale Anthony Jouet se pořádání koncertů věnuje už od začátku nultých let. Dnes se v Česku díky Fource ročně odehraje na sedmdesát akcí, od loňska operuje promotérská skupina taky v Polsku a nedávno do Prahy přivezla například skupinu Imagine Dragons.
Nikdy nemáte úplnou jistou, jak bude koncert úspěšný
V současnosti mají pod sebou nejvíc akcí právě Fource Entertainment, kteří jen za letošní jarní sezónu přivezou bezmála čtyři desítky interpretů. O něco méně mají D Smack U. „Já nepořádám úplně všechno, co bych si doma pustil. Ale nechci pořádat něco, pod co bych se styděl podepsat,“ říká David Urban, který sám aktivně sleduje zahraniční interprety.
„Jezdíme za hudebníky na určité zahraniční festivaly, například ty showcaseové. Sledujeme, ale i Spotify, Facebook, zprávy z různých serverů. Je dobré znát čísla, která vypovídají o tom, jestli má akce šanci být úspěšná. Ale nikdy nemáte jistotu. Někdy to vypadá, že vyděláte, ale lidi nedorazí. Ale zase jiny zase netušíte, kde jste prodali tisíce lístků," popisuje Urban. Nabídky ale chodí někdy taky od samotných agentur, se kterými promotéři spolupracují, jak doplňuje Palečková: „Každá kapela má nejen svůj management, ale i bookingového agenta. Ten nezastupuje jenom jednu kapelu, ale má jich pod sebou třeba dvacet. Takže agent, se kterým děláte koncert Nicka Cavea, vám pošle nabídku i na menší kapely, které tu chce prosadit.“
Někdy uspořádáme koncert prostě proto, že se nám ta hudba líbí
Každý z pořadatelů má své jasné cíle a priority. Pro Anthonyho Joueta z Fource to je hlavně často opomíjený talent umělců: „Potom to bývá taky potenciál daného umělce na našem trhu, protože někdo může být důležitý pro Němce, anebo ho mají rádi ve Velké Británii, ale tady v Praze by prodal jenom padesát lístků. Je to velmi specifická oblast, člověk musí být opatrný. Taky myslím, že je vhodné hledat mezi různými kritérii komprompis. Někdy máme koncert, i když víme, že se nedostaneme do černých čísel, ale chceme to uspořádat, protože se nám ta hudba líbí," vysvětluje Anthony Jouet.
"Například Timber Timbre jsou dobrá kanadská skupina, která u nás neprodala nikdy víc jak pět set vstupenek. Někdy interpreta přivezeme taky jako laskavost agentovi, abychom si udrželi dobrý vztah a mohli dál spolupracovat. Agenty vidím spíš jako partnery než jako dodavatele umělců,“ popisuje svojí práci Jouet. Všichni pozvaní zástupci si pochvalují současný český trh, kde se jim daří, ačkoliv tejně jako dřív platí, že pořádat koncerty znamená risk.
Západní hvězdy v reálněsocialistickém Československu
I když byl před rokem 1989 pro umělce ze Západu vstup do Československa ve většině případů omezený, několik koncertů zahraničních hvězd se podařilo uspořádat. Už v roce 1965 navštívil Prahu americký trumpetista a zpěvák Louis Armstrong a o čtyři roky později tu účinkovala zpěvačka Ella Fitzgerald. Na koncerty prvního muže a první dámy jazzu se dodnes vzpomíná jen v dobrém. Jazz byl tehdy přijímán s větší oblibou než rocková hudba a takzvaný bigbít. Na 2. československém beat festivalu vystoupili v roce 1968 britští The Nice. Lídrem kapely byl klávesista Keith Emerson, který se později proslavil v art rockových Emerson, Lake and Palmer. O rok později přijela do Bratislavy a do Brna skupina Beach Boys. Koncerty pořádala přímo státní agentura Pragokoncert. Konferenciéra jim tehdy dělal výtvarník Petr Sís, který často zmiňoval fakt, že v USA byla tehdy popularita Beach Boys na bodu mrazu a kapela do Československa přijela v podstatě na přání amerického establishmentu s úkolem ukázat méně konfliktní tvář americké populární hudby.
Na konci sedmdesátých let navštívil Prahu Johnny Cash. Do Sportovní haly přivezl svou kombinaci rocku, rockabilly a country. Záznam dokonce později vyšel na oficiálních nosičích jak u domácího Supraphonu, tak v americkém vydavatelství Columbia.
Nico byla šťastná, až když se zbavila své krásy, říká režisérka filmu o rockové femme fatale
Režisérka Susanna Nicchiarelliová přináší ve snímku Nico, 1988 filmový portrét Nico jako stárnoucí rockové ikony. Její film koncem minulého týdne vstoupil do českých kin.
K uvolnění došlo několik let před převratem. Ale ne všechny koncerty byly oficiálně povolené. Jako například brněnské vystoupení Nico. Za tímto koncertem stálo duo pořadatelů Miloš Čuřík, který kvůli akci přišel o zaměstnání, a Lenka Zogatová, které se ještě před převratem podařilo do Brna přivést i experimentální skupinu Swans. Památný je i Mírový koncert v Lochotíně, kde měli vystoupit Einstürzende Neubauten. Večer otevřeli punkoví Die Toten Hosen, po nich následovalo vystoupení Michala Davida. Toho publikum během první písničky vyhnalo z pódia, což se dotklo členů Veřejné bezpečnosti, kteří na akci dohlíželi. V zákulisí členy obou západoněmeckých kapel zbili a vyhostili ze země. Hlídaný byl i koncert v březnu roku 1988, kdy do Sportovní haly pro mnohé trochu nečekaně dorazili Depeche Mode. Britové dokonce spustili nezvyklý zájem o vstupenky, který ale nakonec uspokojil podle oficiálních čísel pouze třináct tisíc fanoušků.
Celý záznam pořadu včetně hudby zahraničních interpretů jako například Maksima Mrvici, Carnival Youth, Awolnation, Queens Of The Stone Age, Imagine Dragons, SOHNa a dalších, kterým koncerty v Česku zajišťují hosté dnešního ArtCafé, si můžete poslechnout zde:
Související
-
Slyšet hvězdy dřív než je všichni znají. Objevování hudby na Eurosonic Noorderslag
Každý leden nizozemský Gronigen zaplní hudební producenti, promotéři, novináři, marketéři a umělci. Hraje se, zpívá i lobuje ze všech sil. A ArtCafé bylo u toho.
-
Nick Cave v Praze vytvořil dokonalou atmosféru pospolitosti. Vyhaslou ikonou ještě rozhodně není
Včerejší koncert rockového barda a jeho kapely The Bad Seeds v pražské O2 Areně byl bezpochyby jednou z hudebních událostí roku.
-
Jak nalákat publikum na jazz? Britský promotér radí
Jak důležitá je pro jazzové hudebníky vlastní sebepropagace? Odpovědi nabízí Matt Fripp, manažer a odborník na propagaci kapel, s nímž přinášíme krátký rozhovor.
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Starosvětské příběhy lesníků z časů, kdy se na Šumavě ještě žilo podle staletých tradic.
Václav Žmolík, moderátor
3x Karel Klostermann
Komplet obsahuje dva šumavské romány Ze světa lesních samot, V ráji šumavském a povídkový soubor Mrtví se nevracejí z pera klasika české literatury Karla Klostermanna (1848 - 1923), který tomuto kraji zasvětil celé své dílo.