Od špinavých stánků a ukřičených trhovkyň až po obchodní centra. Jak se proměnila místa kdysi živých trhů a tržnic v Praze?
Senovážné náměstí v místě vesnice Chudobice a Václavské náměstí jako geniálně navržený bulvár se šibenicí
Založením Nového Města pražského dal Karel IV. vzniknout správnímu, kulturnímu a hospodářskému centru střední Evropy, které svým rozsahem nemělo v tehdejší Evropě obdobu. Plány Nového Města pražského počítaly s přímými širokými ulicemi a třemi na svou dobu nesmírně rozsáhlými náměstími, na kterých bychom našli Senný, Koňský a Dobytčí trh.
„Bývala tu vesnice Chudobice, která náležela řádu Křižovníků. Na konci 14. století se tu obchodovalo se senem a pícninami,“ popisuje na někdejším Senném trhu kurátor a průvodce Josef Vomáčka. Postupně ovšem přibyly i další potraviny jako vejce nebo drůbež, až se z něj stal univerzální trh. Tržiště bylo zrušeno v době budování zdejšího parku na přelomu 18. a 19. století. V západní části ovšem vydrželo až do roku 1970. A Josef Vomáčka upozorňuje na výjimečné stavby zdejšího náměstí, třeba na pozdně gotickou Jindřišskou věz v sousedství kostela sv. Jindřicha a sv. Kunhuty.
O zhruba 700 metrů dál ležel někdejší Koňský trh, kterému se od roku 1848 říká Václavské náměstí. „Karel IV. ho navrhl geniálně jako bulvár. Bývaly tu výroční trhy, ale prodávali se tu i koně, zbraně, látky i obilí. A v horní části byla velmi používaná šibenice,“ říká Josef Vomáčka.
Zdejší trhy skončily až v roce 1877. Pak se náměstí postupně proměnilo, přibyly stromy a veřejné osvětlení a od roku 1884 spojovala Můstek s Národním muzeem tramvajová trať, která fungovala až do začátku 80. let 20. století. A vznikl tu také nový a světově jedinečný fenomén pražských pasáží, ve kterých fungovaly obchody, kavárny i zábavní podniky. „Našli bychom tu 14 kin, přes 40 kaváren, divadla i levné jídlo. Dnes už Václavské náměstí není takový magnet,“ dodává Josef Vomáčka.
Čtěte také
Právě to by se teď mohlo aspoň částečně změnit. Začala totiž 15 let plánovaná rekonstrukce Václavského náměstí, která je inspirovaná jeho podobou z přelomu 19. a 20. století, tedy někdejším elegantním prvorepublikovým bulvárem. Z náměstí se ovšem nemá stát pěší nebo relaxační zóna, podle autora projektu rekonstrukce náměstí architekta Jakuba Ciglera má jít o rušnou nákupní zónou, ve které je cítit dynamika a tep velkoměsta. Navíc, na Václavské náměstí se po více než čtyřiceti letech vrátí i tramvaje.
Ve které budově na Senovážném náměstí se za minulého režimu nad párou otevírali dopisy ze Západu? A kde na Václavském náměstí stával mlýn? Poslechněte si celý díl seriálu.
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Starosvětské příběhy lesníků z časů, kdy se na Šumavě ještě žilo podle staletých tradic.
Václav Žmolík, moderátor
Zmizelá osada
Dramatický příběh viny a trestu odehrávající se v hlubokých lesích nenávratně zmizelé staré Šumavy, několik let po ničivém polomu z roku 1870.
