Od špinavých stánků a ukřičených trhovkyň až po obchodní centra. Jak se proměnila místa kdysi živých trhů a tržnic v Praze?
Vaječný, ovocný, rybný nebo uhelný trh. Kam se chodilo nakupovat na Starém Městě pražském?
Každé pražské středověké město mělo hlavní tržiště, na kterých se konaly pravidelné trhy a o církevních svátcích také výroční trhy. Hlavním tržištěm Starého Města pražského bylo Staroměstské náměstí, kam jsme se vydali v prvním dílu našeho seriálu. Teď se vypravíme do přilehlých ulic, ve kterých bývaly za sebou seřazené jednotlivé trhy.
„Původní určení tržišť bylo v jejich názvu, postupně si ale trhovci přibírali další zboží a různě to měnili. Ovocný trh byl sice původně trh se zeleninou a ovocem, ale od 14. století to byl Nový trh masný,“ popisuje kurátor a průvodce Josef Vomáčka.
Stojíme před Stavovským divadlem, tedy v místě, odkud kamkoli se podíváme, bývaly trhy. Směrem na Staroměstské náměstí bylo Havelské město, které se v roce 1287 spojilo se Starým Městem pražským a které samo bylo jedním velkým tržištěm. Nedaleko byly v Masné ulici masné krámy, také tržiště v Rybné ulici, kde se celoročně prodávali ryby, oblíbené postní a levné jídlo. A za námi v Rytířské ulici býval jeden z největších trhů v Praze – Vaječný trh. „Prodával drůbež, koroptve, zvěřinu, máslo, sádlo, sýry, jehňata, podsvinčata ale i raky a žáby,“ říká Josef Vomáčka.
V roce 1927 natočil režisér Václav Kubásek podle knihy Popelky Biliánové film Paní Katynka z Vaječnému trhu. Díky němu si i dnes můžeme dobře představit, jak to na takovém trhu vypadalo. “Potraviny byly položeny buď na zemi na plachtách, nebo na židličkách a štokrlátkách, nebo ve velkých nůších a na různých podstavcích. Trhovkyně vychvalovaly své zboží, často dost křičely, takže všechna tato tržiště byla zvukově velmi zajímavá,“ dodává náš průvodce.
Co to byl hotel „kandelábr“ a co byste na trhu dostali „za dva na dlaň?“ Poslechněte si druhý díl seriálu.
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Víte, kde spočívá náš společný ukrytý poklad? Blíž, než si myslíte!
Jan Rosák, moderátor
Slovo nad zlato
Víte, jaký vztah mají politici a policisté? Kde se vzalo slovo Vánoce? Za jaké slovo vděčí Turci husitům? Že se mladým paním původně zapalovalo něco úplně jiného než lýtka? Že segedínský guláš nemá se Segedínem nic společného a že známe na den přesně vznik slova dálnice? Takových objevů je plná knížka Slovo nad zlato. Tvoří ji výběr z rozhovorů moderátora Jana Rosáka s dřívějším ředitelem Ústavu pro jazyk český docentem Karlem Olivou, které vysílal Český rozhlas Dvojka.
