Od špinavých stánků a ukřičených trhovkyň až po obchodní centra. Jak se proměnila místa kdysi živých trhů a tržnic v Praze?
Staroměstské náměstí: Živé tržiště na křižovatce evropských obchodních cest
Seriál o pražských trzích, tržištích a tržnicích nemůžeme začít jinde než na dnešním Staroměstském náměstí, po Pražském hradě druhém historicky nejvýznamnějším místě Prahy, které bylo pravděpodobně od druhé poloviny 12. století vůbec největším pražským každodenním tržištěm.
„Zdejší trhy byly velice živé, šlo o epicentrum tehdejšího osídlení. Abychom si to ale neidealizovali, je třeba říct, že tu bylo bláto, hlína, stánky stály halabala a prodávalo se tu všechno možné, nejen potraviny, ale i různé cetky. Takže trhy to nebyly pěkné, ale byly důležité. I proto, že se tu dalo dokoupit, co nebylo k sehnání nikde okolo. Navíc, toto místo bylo také křižovatkou nejen pražských os, ale také mezinárodních obchodních cest,“ popisuje kurátor a průvodce Josef Vomáčka.
A dodává, že i proto nejprve fungoval Ungelt, který dodnes kopíruje svůj původní rozměr. „Byla to celnice, kde kupci přijíždějící do Prahy platili poplatek za to, že mohou v Praze měnit a prodávat zboží. První písemná zpráva o Ungeltu pochází už roku 1091,“ říká.
Jak se Staroměstské náměstí, které bylo svědkem mnoha historických událostí, proměnilo následkem asanace na přelomu 19. a 20. století? Poslechněte si první díl seriálu.
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Starosvětské příběhy lesníků z časů, kdy se na Šumavě ještě žilo podle staletých tradic.
Václav Žmolík, moderátor
3x Karel Klostermann
Komplet obsahuje dva šumavské romány Ze světa lesních samot, V ráji šumavském a povídkový soubor Mrtví se nevracejí z pera klasika české literatury Karla Klostermanna (1848 - 1923), který tomuto kraji zasvětil celé své dílo.
