Od knihy Stínadla se bouří jsem se nemohl odtrhnout. Nešel jsem kvůli ní ani na schůzku našeho oddílu, říká skaut Roman Šantora
Mirek Dušín, Jarka Metelka, Jindra Hojer, Rychlonožka a Červenáček – možná nejznámější pětice na české literární scéně slaví v těchto dnech dvaaosmdesátku. 17. prosince 1938 totiž v Mladém hlasateli vyšlo první číslo komiksu Rychlé šípy. O tomto fenoménu, ale také o nové dobrodružné hře anebo o rychlošípácké sázce Wabiho Ryvoly s Tony Linhartem mluvil ve Vizitce Roman Šantora ze Skautské nadace Jaroslava Foglara.
„Mráz trvá, ráno minus dvacet, dopoledne minus třináct. Celý den dělám dopis na profesora do Vršovic, který viní Hlasatel z tragické smrti studenta Jana Hlaváčka. Večer doma dělám pracně spěchající stránky do Hlavolamu, jsem vzhůru do dvanácti hodin a pak nespím asi do jedné hodiny,“ zapsal si do deníku přesně před osmdesáti lety, tedy 17. prosince 1940, Jaroslav Foglar.
Jak v rozhovoru s Ondřejem Cihlářem upřesnil host vltavské Vizitky Roman Šantora, tehdy Foglar zápasil s obviněním, že za smrt mladého hocha, který zemřel v kanále při plnění bobříka odvahy, mohou právě Foglarovy příběhy o Rychlých šípech otiskované v časopisu Mladý hlasatel. Zároveň žil ve velkém časovém presu, do Hlasatele musel ve vysokém tempu dodávat díly Záhady hlavolamu, která časopisecky vycházela v letech 1940 až 1941.
Děti, jděte odklízet sníh!
Poslední měsíc v roce je skrz naskrz měsíc rychlošípácký. 17. prosince 1938 začal v Mladém hlasateli vycházet komiksový příběh Rychlých šípů, který tehdy geniálně ilustroval Jan Fischer. „Byl to výborný karikaturista. Sice mu chvíli trvalo, než se v Rychlých šípech našel, pak dal ale postavám styl, který čtenáře strhl,“ vysvětluje Šantora, co také stojí za někdejším obřím úspěchem příběhů pěti chlapců.
Čtěte také
Z dlouhodobé perspektivy pak vyzdvihuje Foglarův nedoceněný humor, propagaci aktivního životního stylu, přátelství a také pomoci bližním. „Když Foglar vyzval děti, ať pomáhají odklízet na ulici sníh, další týden jich to šly udělat tisícovky. Ukažte mi někoho dalšího, kdo něco takového dokázal. Neděje se to ani dnes, v době internetu,“ dodává.
V plném proudu už je také zbrusu nová velká hra pro děti a rodiče nazvaná Záhada hlavolamu 80 let. Skautská nadace Jaroslava Foglara, která spravuje dědictví a odkaz spisovatele a v níž působí také Roman Šantora, chce díky ní připomenout, že letos je to právě osmdesát let, kdy začal v Mladém hlasateli vycházet ve Foglarově deníku zmíněný román Záhada hlavolamu. K pouliční hře na půdorysu tajemných Stínadel zájemci potřebují jen na internetu zveřejněný herní plán neboli herní deník a zhruba čtyři hodiny času. A také trochu štěstí, v okolí Haštalské ulice na Starém Městě totiž stále řádí party vontských příznivců, kteří nedávno uloupili Tleskačovo létající kolo a odnesli ho ze Stínadel před někdejší Foglarův žižkovský byt. Ve Stínadlech prý nemělo co dělat.
Čtěte také
S Rychlými šípy se Roman Šantora, jinak též velký fanoušek historie a hor, poprvé setkal jako malý kluk. Od tatínka nejprve dostal skautskou foglarovku Devadesátka pokračuje. „Nadchlo mě to. V té době jsem vstoupil do oddílu, který jsem později i vedl,“ říká. Z trilogie věnované Stínadlům sestávající z titulů Záhada hlavolamu, Stínadla se bouří a Tajemství Velkého Vonta ho nejvíc chytil ten prostřední – prý hlavně kvůli postavě tajemného Široka. „Doteď si pamatuju, že jsem nešel na schůzku turisťáku, což byla do té doby nemyslitelná věc. Knihu jsem dostal před schůzkou a nemohl se od ní odtrhnout.“
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Starosvětské příběhy lesníků z časů, kdy se na Šumavě ještě žilo podle staletých tradic.
Václav Žmolík, moderátor
3x Karel Klostermann
Komplet obsahuje dva šumavské romány Ze světa lesních samot, V ráji šumavském a povídkový soubor Mrtví se nevracejí z pera klasika české literatury Karla Klostermanna (1848 - 1923), který tomuto kraji zasvětil celé své dílo.
