Obrázek není k dispozici – Tino Sehgal a další variace jeho performance

Tino Sehgal je anglicko-německý umělec, který se narodil v Londýně a v současné době žije v Berlíně. V Německu také vystudoval ekonomii a tanec. Na začátku své kariéry spolupracoval jako tanečník s francouzskými experimentálními choreografy Jéromem Belou a Xavierem Le Royem, kteří ho velmi ovlivnili. Inspiroval se jejich pojetím non-dance, v němž se spíš než na samotný pohyb zaměřovali na tvorbu tanečního představení jako jednoho celku, který může obsahovat divadlo, přednášky, výtvarné umění, film nebo projekci.

Sehgalovy pozdější aktivity se přesunuly do oblasti vizuálního umění. Ve svých akcích sám nevystupuje, jeho nástrojem se stala choreografie. Je známý tím, že nedokumentuje ani nezaznamenává své akce a neuvádí ani popisky svých děl. Tvrdí, že naše materiální produkce je na naší planetě neudržitelná a že k ní nechce přispívat. V roce 2005 se stal nejmladším umělcem reprezentujícím Německo na Benátském bienále.

Co je tentokrát jinak

This Variation měla premiéru na třinácté výstavě současného umění documenta v německém Kasselu v roce 2012. Jak tato performance vypadá? Při vstupu vás oslepí temnota, oči si musejí chvilku zvyknout, aby člověk neměl potřebu dávat nejistě ruce před sebe. Na stropě je slabé světlo, takže po krátké době je možné rozeznat siluety dalších lidí. V místnosti je jich asi 20, ale nejste si jistí, kdo je divák a kdo je performer. Podoba se může měnit, podle toho, jak reagují diváci.

Také recenzenti v médiích popisovali akci různě. Název práce a jméno autora vám většinou sdělí samotní performeři na začátku akce. Potom se začínají pohybovat, zpívat, tleskat a vydávat různé zvuky. Dílo existuje pouze v daném okamžiku a jediná dokumentace je divákova paměť. Performance trvala 10 hodin denně a probíhala po celou dobu dokumenty.

Polibek jako za dob Auguste Rodina

Při jedné z nejznámějších Sehgalových performancí s názvem Kiss se dva tanečníci líbají a objímají po vzoru historických uměleckých děl. Zaujímají polohy jako na obraze od Gustava Klimta nebo v díle od Jeffa Koonse. Žena a muž pomalu mění jednotlivé pozice, jsou v neustálém pohybu. Na sobě mají všední oblečení, takže divák by si je občas mohl splést se zamilovaným párem návštěvníků galerie.

Logo|foto:Český rozhlas

Název Kiss je inspirovaný stejnojmenným milostným sousoším od Augusta Rodina. Sehgalův umělecký přístup je ovlivněný jak teorií tance a ekonomickými poučkami, tak jeho přesvědčením, že náš současný systém založený na masové spotřebě zboží je ekologicky i sociálně neudržitelný.

Nehmotné zboží

Sehgalovy práce jsou vystavovány a prodávány na uměleckém trhu, jako kterékoliv jiné, i když neprodukuje žádné hmatatelné dílo a na svých performancích zakazuje fotografování a pořizování dokumentace. Vytváří výjimečné situace, které jsou neopakovatelné, respektive jsou pokaždé jiné, podobně jako taneční nebo divadelní představení. V knize s názvem Tino Sehgal: Art as immaterial commodity se výzkumnice a kurátorka z amsterodamského muzea Stedelijk Jessica van den Brand věnuje otázce, proč je pro jeho díla nezbytný institucionální rámec. Často se zmiňuje také odkaz umělců jako jsou Marcel Duchamp nebo Yves Klein. Na trhu se současným uměním není ostatně překvapivé, když se umělecká díla prodávají pouze jako duševní vlastnictví.

Pokud máte zájem, můžete si poslechnout celé ArtCafé, kde o své práci mluvil designér Jakub Berdych a Pavel Klusák rozebíral filmovou hudbu Zdeňka Lišky.