O lesních školkách a domácím vyučování
Jistě to znáte. Budík, pak pasta a kartáček, do brašny chleby a hurá na celodenní šichtu. Napřed pár let sezení u malých stolků, pak minimálně devět roků v lavici. Jde to i jinak, jak ukáže úterní Čajovna 15. května, tématicky laděná k Mezinárodnímu dni rodiny.
Postupovat budeme chronologicky. Vynecháme jesle, ale zaměříme se na školku, pro mnohé první instituci, která rodinný kruh na část dne nahradí. Pokud patříte k odchovancům letních dětských táborů, možná taky občas nostalgicky vzpomenete na hodiny strávené v letním lese nad šiframi táborové hry nebo dokonce ve vlastnoručně zbudovaném bivaku. Lesní mateřské školky se snaží dětem potěšení z pobytu v přírodě dopřávat celoročně v co nejvyšší míře. Zrodily se v Dánsku, ujaly se v Německu a posledních pár let přibývají i u nás. O tom, jak lesní školky fungují, přijde promluvit Johana Passerin z Asociace lesních mateřských škol.
Po školce většinou následuje školní docházka. I v Česku ale najdete děti, které nikam nedocházejí, protože je učí doma jejich vlastní rodiče. Kdo přesně může učit doma, jak staré děti a jaké předměty, to jsou otázky pro druhého hosta Čajovny, Danu Pražákovou, viceprezidentku Asociace domácího vzdělávání, zároveň domácí učitelku s osmiletou praxí.
Čajovnu o lesních školkách a domácím vyučování vysíláme živě 15. května, pokud se chcete do vysílání zapojit, můžete od 19:05 posílat dotazy e-mailem na adresu cajovna@rozhlas.cz nebo esemesky ve formátu TRIP mezera a text zprávy na číslo 736 30 40 30. Hodinou vás provedou Jaroslava Haladová a Iva Jonášová.
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Hurvínek? A od Nepila? Teda taťuldo, to zírám...
Jan Kovařík, moderátor Českého rozhlasu Dvojka


3 x Hurvínkovy příhody
„Raději malé uměníčko dobře, nežli velké špatně.“ Josef Skupa, zakladatel Divadla Spejbla a Hurvínka