Jack London, král dobrodružství. Poslechněte si sedm jeho povídek

Knihy Jacka Londona Volání divočiny, Bílý tesák, Martin Eden, Tulák po hvězdách nebo Démon alkohol znají generace českých čtenářů. Jeho vyprávění je umocněné autenticitou příběhů, v řadě případů vlastních zážitků.

Mládí prožil v nejspodnějších vrstvách společnosti, to z něj udělalo nadšeného socialistu, člena odborů. Byl i válečným zpravodajem v rusko-japonské válce.

Postupně se stal uznávaným spisovatelem. Koupil si jachtu, vydal se na cestu kolem světa. Žil na svém ranči v Měsíčním údolí v Kalifornii. Celý život bojoval s alkoholismem i se svou naprostou neschopností zacházet s penězi. Byl zastáncem prohibice. V roce 1916 spáchal sebevraždu. Názory na jeho smrt se ale liší, například jeho dcera je přesvědčená, že šlo o nešťastnou náhodu.

Hrůzy Šalomounových ostrovů

Šalamounovy ostrovy mají pověst strašlivého místa prolezlého chorobami, jehož původní obyvatelé se nevyhýbají kanibalismu, a i ti nejstatečnější z nejstatečnějších se odtud vrací přinejmenším otřeseni. Navzdory tomu nemálo dobrodruhů riskuje zdraví a někdy i život, aby zde ukojili svou touhu po dobrodružství. Bertie Arkwright není rozhodně žádný nebojácný hrdina, naopak je spíše jemný a přespříliš citlivý muž. Přesto se ale rozhodne vydat na plavbu po melanéském souostroví na lodi neblaze proslulého kapitána Malua.

Povídka ze sbírky Moře, sníh a velkoměsta.

Předpotopní trofej

Kdesi v odlehlých, zmrzlých koutech Kanady, blízko polárního kruhu, se toulá podivný lovec a dobrodruh Thomas Stevens a za ohřátí u ohně a trochu kvalitního tabáku vypráví ty nejfantasknější historky. Třeba i tu, jak přišel ke svým muklukům, tradičním inuitským sněhulím, vyrobeným z té nejpozoruhodnější kůže. Tak tlustou a pevnou useň s neobvykle dlouhým chlupem šlo získat pouze ze zvířat, která přece vyhynula už před tisící lety…

Povídka ze sbírky Moře, sníh a velkoměsta. London ji napsal v době velkého rozvoje paleontologie ve Spojených státech. Pravěký svět dinosaurů a mamutů si oblíbila i široká veřejnost, a tak se motivy prehistorického světa začaly objevovat v dobrodružné literatuře i výtvarném umění. Populární byl například námět střetu člověka s pravěkým životem v dosud neprobádaných částech světa, jako například v románu Ztracený svět Arthura Conana Doyla.

Obrázky

Jde tam, kam ho osud zavane. Spí pod hvězdami, nikde není doma. Cestou potkává nejrůznější lidi, slýchá jejich příběhy, zažívá různé situace. Drobné obrázky z tuláckého života, který Jack London dobře poznal na vlastní kůži. Své zkušenosti z putování po celé Americe zachytil ve sbírce Cesta (1907), ze které pochází i tato povídka.

Bastard

Jaký pán, takový pes. Nebo je to naopak? Vztah mezi nimi je rozhodně nenávistný. Přesto jsou jeden druhým posedlí a chovají k sobě zvláštní respekt. Hranice mezi tím, kdy je člověk ještě člověkem a kdy už zvířetem, je ale velmi tenká. Boj mezi nimi se zdá nekonečný. A když už konečně skončí, nezůstane v něm místo pro vítěze. Povídka Jacka Londona se odehrává v neúprosných severských podmínkách v době aljašské zlaté horečky 90. let 19. století.

Z čeho nic nebylo, Mrtví nevstávají

Ernesto Becuccii je italský námořní kapitán. Londonovi napíše dopis, v němž ho láká do společného podniku – k dobrodružné obchodní cestě na Šalamounovy ostrovy. V druhém příběhu pluje loď Sophia Sutherland za lovem tuleňů k japonskému pobřeží. V posádce je i sám autor. Co zažije nováček na palubě poté, co ho jeho mladická pýcha a domýšlivost přimějí riskovat vlastní život? Zůstane nebojácný i ve chvíli, kdy se kvůli vlastní hrdosti dostane do úzkých nebo se ukáže, že ve skutečnosti není takovým hrdinou, za jakého se vydává?

Bílý a žlutý

Střet kultur nebývá snadný pro jednu ani pro druhou stranu. Nejinak tomu je v případě sotva šestnáctiletého člena sanfranciské rybářské hlídky a čínských lovců garnátů, kteří nedodržují místní zákony. Jenže jak obstát proti přesile? A může se mladík spolehnout na svého staršího kolegu?

Řecký král

Zatímco devatenácté století se pozvolna chýlí ke svému konci, šestnáctiletý mladík má většinu života před sebou a stává se členem sanfranciské rybářské hlídky. Její úkol je jasný: udržet řád a pořádek, tak jak si žádají americké zákony. Najdou se ovšem rybáři, kteří k nim nechovají zrovna hlubokou úctu a loví zakázanými způsoby. Jednomu takovému říkají „Řecký král“. Když se o svůj nelegální zisk dělí i s Američany na správných místech, nic mu nestojí v cestě. Až na dva obyčejné členy sanfranciské rybářské hlídky.