Romantika, dramatičnost i erotika. Rozhlasoví symfonici zahrají Rachmaninovovu Druhou i Fibichovu Šárku, zazpívá sopranistka Rovná
Symfonický orchestr Českého rozhlasu dnes od 19:30 hodin vystoupí ve Smetanově síni Obecního domu v Praze. Na programu je předehra k opeře Zdeňka Fibicha Šárka, Koncert pro koloraturní soprán od Reinholda Gliera se sólistkou Veronikou Rovnou a monumentální Druhá symfonie Sergeje Rachmaninova. SOČR bude řídit jeden nejvýraznějších dirigentů mladé generace – Jiří Habart. Se sólistkou i dirigentem se v průběhu příprav setkal redaktor Daniel Jäger.
Čtěte také
Dramaturgie večera se podle dirigenta opírala zejména o Druhou symfonii Sergeje Rachmaninova. „Symfonii jsem vždycky chtěl dělat, už jsem ji dělal jednou v zahraničí. Moc jsem si přál ji udělat znovu v Čechách. A vzhledem k její náladě a atmosféře jsem si říkal, že když romanticky, tak pořádně,“ vysvětluje Habart. Druhá Rachmaninovova symfonie je rozsáhlá, téměř hodinová freska. „Vznikla po velkém neúspěchu První symfonie, kdy si Rachmaninov dal na pár let pauzu a sbíral síly vytvořit něco, co by se chytlo a líbilo. Ze symfonie cítím, že chtěl napsat absolutní nádheru,“dodává.
Glierův koncert pro koloraturní soprán je poměrně vzácně uváděné dílo. „Je to nazváno „pro koloraturní soprán“, což by mohlo evokovat, že uslyšíme rychlé noty, vysoké noty, tak ve druhé půli toho koncertu jsou určitá místa – jednak nahoře, druhak staccato – ale není to nic prvoplánového. A první věta koncertu je obrovsky sdělná,“ míní dirigent.
Koncert pro koloraturní soprán a vznikl během druhé světové války a hlas je v něm nástrojem s téměř neomezenými možnostmi – bez textu, bez konkrétního příběhu, pouze v dialogu s orchestrem. „Najdeme tam místa, u kterých jsem ráda, že slova nejsou. Jedná se především o druhou část, řekněme, staccatového typu, tam se nenachází na každou notu nějaká slabika, takže vokál mi pomůže a podpoří mě,“ doplňuje Rovná. „A pak jsou místa, kde bych text uvítala, protože by mi určitě pomohlo se o něj opřít. Když budeme mluvit o rovině interpretační, tak najednou nemám manuál, protože mi chybí text,“ říká sopranistka.
Mohlo by vás zajímat
Nejposlouchanější
-
Fjodor Michajlovič Dostojevskij: Idiot. Nadčasový příběh o víře, že dobrota může změnit lidská srdce
-
Povídky Anny Bolavé, Stanislava Berana, Jana Štiftera a dalších autorů z jihu Čech
-
Balla: Velká láska. Opravdový milostný román, nebo nesmlouvavý a ironický pohled na současný svět?
-
Friedrich Dürrenmatt: Listopadový podvečer. O setkání slavného spisovatele a vnímavého čtenáře
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Závěr příběhu staré Karviné, který měl zůstat pod zemí
Karin Lednická, spisovatelka

Šikmý kostel 3
Románová kronika ztraceného města - léta 1945–1961. Karin Lednická předkládá do značné míry převratný, dosavadní paradigma měnící obraz hornického regionu, jehož zahlazenou historii stále překrývá tlustá vrstva mýtů a zakořeněných stereotypů o „černé zemi a rudém kraji“.
