Precizní osobnost s hlubokým vztahem k hudbě. Dirigent Jiří Bělohlávek by dnes oslavil osmdesáté narozeniny
Připomínáme si 80 let od narození dirigenta Jiřího Bělohlávka – osobnosti, která zásadně ovlivnila podobu české hudební kultury posledních desetiletí. Jeho život se uzavřel v roce 2017, ale jeho nahrávky, práce s orchestry i způsob, jakým reprezentoval českou hudbu v zahraničí, zůstávají trvalou součástí hudební kultury. K nedožitým 80. narozeninám dirigenta Jiřího Bělohlávka hovořili na Vltavě jeho žák Jakub Hrůša, publicista Jindřich Bálek a mezzosopranistka Dagmar Pecková.
Jiří Bělohlávek patřil k osobnostem, které si svou autoritu nebudovaly okázalostí, ale precizností a hlubokým vztahem k hudbě. „Osobně jsem vnímal Jiřího Bělohlávka vždy jako velmi poctivého dirigenta v tom smyslu, že nepromíjí ani neopomíjí z vlastní pohodlnosti nebo populismu řešení bolavých problémů orchestrů,“ vzpomíná na Bělohlávka jeho žák, dnes mezinárodně etablovaný dirigent Jakub Hrůša.
„Jeho cítění české hudby vyvěralo z nejpřirozenějších tradic českých dirigentů,“ dodává Hrůša, pro kterého byl Bělohlávek nejen velkou dirigentskou autoritou, ale i osobním vzorem a mentorem.
Od FOK, Pražské komorní filharmonie přes působení u Symfonického orchestru BBC až po šéfování v České filharmonii – všude Bělohlávek zanechal stopu mimořádné profesionality a hluboké zodpovědnosti vůči hudbě. „Naživo jsem ho slyšel poprvé s Pražskou komorní filharmonií, to bylo v Karlových varech v roce 1995 a novinářsky poprvé v roce 2006, na to rád vzpomínám. Dělal na Hradě koncertně Mozartova Tita a já měl připravenou otázku na mozartovskou interpretaci. Schválně jsem se tehdy ptal, jestli by dnes mohl Mozart říct, že mu Pražané rozumějí a on odpověděl charakteristicky: ,to si nemyslím, nevěnujeme se mu náležitě, vyžaduje to velkou péči a znalost a tak dále',“ popisuje hudební publicista Jindřich Bálek.
Jaký byl Bělohlávek při práci? A mimo pódium? Na to pro Vltavu odpověděla mezzosopranistka Dagmar Pecková. „Jirka nebyl člověk, co by lidi despoticky nutil, byl velmi otevřený a vstřícný,“ vzpomíná na spolupráci s Bělohlávkem Pecková.
Život Jiřího Bělohlávka se předčasně uzavřel 31. května 2017. Na začátku téhož roku se s ním ještě setkal redaktor Daniel Jäger. Netušil tehdy, že půjde o jejich poslední rozhovor. Bělohlávek v něm mluvil o opeře, svých začátcích i o tom, co je pro dirigenta skutečným Olympem. Poslechněte si celý rozhovor.
Mohlo by vás zajímat
Nejposlouchanější
-
Arnošt Lustig: Kůstka, dívka z Prahy. O silné touze přežít a dočkat se konce války za každou cenu
-
Karel Čapek: Bílá nemoc. Slavné protiválečné drama na obranu denně pošlapávané humanity
-
Stefano Massini: Výklad snů. Jedna hra, sedm minipříběhů ze života Sigmunda Freuda
-
Jelena Mašínová: Motýlí smrt. Strhující milostná tragédie odvyprávěná v 18 telefonických rozhovorech
Více o tématu
E-shop Českého rozhlasu
Závěr příběhu staré Karviné, který měl zůstat pod zemí
Karin Lednická, spisovatelka

Šikmý kostel 3
Románová kronika ztraceného města - léta 1945–1961. Karin Lednická předkládá do značné míry převratný, dosavadní paradigma měnící obraz hornického regionu, jehož zahlazenou historii stále překrývá tlustá vrstva mýtů a zakořeněných stereotypů o „černé zemi a rudém kraji“.