Divadlo jako nebezpečná hra aneb Hledání ruské duše v exilu a za mřížemi
Jak se žije ruským divadelníkům, kteří tu více, tu méně otevřeně nesouhlasí s putinovským režimem a válkou na Ukrajině? Na to se ptá třídílná minisérie Ruská duše v exilu a za mřížemi. Redaktorka Šárka Švábová v ní sleduje příběhy několika osobností, které o sobě daly v poslední době vědět i na české (divadelní) scéně.
První díl vypráví příběh dramatičky Esther Bol, jejíž hru Máma má na repertoáru libeňské Divadlo pod Palmovkou (úplně prvního nastudování se mimochodem dočkala v Českém rozhlase) a díky smíchovské MeetFactory se veřejnost mohla seznámit i s jejím dokumentárním dramatem Crime. Jakého „zločinu“ se autorka dopustila?
Situaci ruských divadelníků v emigraci nasvěcuje i výpověď světově uznávaného režiséra Dmitrije Krymova. Na Mezinárodním festivalu Divadlo v Plzni hostoval naposledy před dvěma lety s inscenací Fragment a letos nastudoval v pražském Národním divadle svou hru Tři mušketýři a já. Náš příspěvek záměrně zachovává formu rozhovoru vedeného nejprve před generální zkouškou inscenace a následně těsně před premiérou.
Ve třetím díle opustíme exil a dotkneme se té nejožehavější půdy, která leží přímo v Rusku. Oživíme případ dramatičky Světlany Petrijčukové a režisérky Jevgenije Berkovičové. Na podporu obou divadelnic iniciovala vloni Knihovna Václava Havla scénické čtení hry Finist, jasný sokol, která je dostala za mříže.
Mohlo by vás zajímat
Nejposlouchanější
-
Ladislav Fuks: Spalovač mrtvol. „Jediné, co v životě je jisté, je smrt“
-
Jennifer Lynchová: Tajný deník Laury Palmerové. Hodná holka podává šokující obraz destrukce
-
Jan a Lenka Procházkovi: Ucho. Hra o strachu a smíření podle slavného trezorového filmu z roku 1969
-
Shocking Comfort, Neuvěřitelné historie a další povídky francouzského humoristy Alphonse Allaise
Více o tématu
E-shop Českého rozhlasu
Závěr příběhu staré Karviné, který měl zůstat pod zemí
Karin Lednická, spisovatelka
Šikmý kostel 3
Románová kronika ztraceného města - léta 1945–1961. Karin Lednická předkládá do značné míry převratný, dosavadní paradigma měnící obraz hornického regionu, jehož zahlazenou historii stále překrývá tlustá vrstva mýtů a zakořeněných stereotypů o „černé zemi a rudém kraji“.
