Divadlo jako nebezpečná hra aneb Hledání ruské duše v exilu a za mřížemi
Jak se žije ruským divadelníkům, kteří tu více, tu méně otevřeně nesouhlasí s putinovským režimem a válkou na Ukrajině? Na to se ptá třídílná minisérie Ruská duše v exilu a za mřížemi. Redaktorka Šárka Švábová v ní sleduje příběhy několika osobností, které o sobě daly v poslední době vědět i na české (divadelní) scéně.
První díl vypráví příběh dramatičky Esther Bol, jejíž hru Máma má na repertoáru libeňské Divadlo pod Palmovkou (úplně prvního nastudování se mimochodem dočkala v Českém rozhlase) a díky smíchovské MeetFactory se veřejnost mohla seznámit i s jejím dokumentárním dramatem Crime. Jakého „zločinu“ se autorka dopustila?
Situaci ruských divadelníků v emigraci nasvěcuje i výpověď světově uznávaného režiséra Dmitrije Krymova. Na Mezinárodním festivalu Divadlo v Plzni hostoval naposledy před dvěma lety s inscenací Fragment a letos nastudoval v pražském Národním divadle svou hru Tři mušketýři a já. Náš příspěvek záměrně zachovává formu rozhovoru vedeného nejprve před generální zkouškou inscenace a následně těsně před premiérou.
Ve třetím díle opustíme exil a dotkneme se té nejožehavější půdy, která leží přímo v Rusku. Oživíme případ dramatičky Světlany Petrijčukové a režisérky Jevgenije Berkovičové. Na podporu obou divadelnic iniciovala vloni Knihovna Václava Havla scénické čtení hry Finist, jasný sokol, která je dostala za mříže.
Mohlo by vás zajímat
Nejposlouchanější
-
Jane Austenová: Rozum a cit. Příběh o osudových láskách, nadějích i milostných zklamáních
-
Brána sta starostí, Zahradník a další povídky Rudyarda Kiplinga
-
George Bernard Shaw: Pygmalion. Jiřina Bohdalová a Miloš Kopecký v brilantní irské komedii
-
Václav Kliment Klicpera: Ptáčník. Maloměstský lékárník a jeho divoká potrhlost
Více o tématu
E-shop Českého rozhlasu
Starosvětské příběhy lesníků z časů, kdy se na Šumavě ještě žilo podle staletých tradic.
Václav Žmolík, moderátor

Zmizelá osada
Dramatický příběh viny a trestu odehrávající se v hlubokých lesích nenávratně zmizelé staré Šumavy, několik let po ničivém polomu z roku 1870.