Zakázaný Těšín. Putování městem rozděleným hraniční řekou

11. červenec 2025

Putujeme s písničkářem Jaromírem Nohavicou, básníkem Dominikem Bártem a režisérem Januszem Klimszou. 

Připravil: Ivan Motýl
Premiéra: 7. 7. 2025

Když 13. prosince 1981 generál Wojciech Jaruzelski vyhlásil v Polsku výjimečný stav, pro občany tehdejšího Československa se až do sametové revoluce polská hranice stala téměř neprostupnou. Nová železná opona mezi takzvanými bratrskými státy rozdělila i město Těšín, tedy Český Těšín a polský Cieszyn. Na hraniční řeku Olši čili Olzu napochodovali polští vojáci se samopaly a náhle odděleným rodinám i přátelům z obou stran města zůstala jediná možnost setkání – občas si zamávat na dálku přes tuhle řeku.

Hluboká ulice v Cieszyně, o které ve Výletech s Vltavou vypráví Jaromír Nohavica

„Na druhém břehu řeky Olše žije Jacek / mám k němu stejně blízko jak on ke mně / máváme na sebe z říční navigace,“ napsal o rozděleném městě známý song písničkář Jaromír Nohavica, ale to až v roce 1989. Když bylo v roce 1981 nad Polskem vyhlášeno stanné právo, Nohavica ještě veřejně nevystupoval a také se o něho nezajímala tajná policie.

A právě na období kolem stanného práva vzpomíná ve Výletech s Vltavou někdejší těšínský knihovník Jaromír Nohavica (1953) a s ním i tehdejší elév Těšínského divadla, dnes známý divadelní režisér Janusz Klimsza (1961). Nejmladší uměleckou generaci pak zastupuje básník Dominik Bárt (1997), a to s několika drobnými úvahami o současných česko-polských vztazích.

Generál Jaruzelski vyhlašuje výjimečný stav, 13. 12. 1981

Aktéři Zakázaného Těšína se neprocházejí jen kolem hraniční řeky, ale představí i řadu těšínských míst, která jsou jim blízká. Kavárnu Avion. Evangelický kostel v Cieszině spojený s dějinami Moravských bratří. Rakouské velitelství vojsk pro celou východní armádu. Těšínský pivovar i legendární pivnici Partyka.

A v každém díle se z nedávné minulosti ozve i generál Jaruzelski: „Občanky a občané Polské lidové republiky! Obracím se dnes na vás jako voják i jako předseda polské vlády. Naše vlast se ocitla nad propastí.“

autor: Ivan Motýl
Spustit audio

Mohlo by vás zajímat

Nejposlouchanější

Více o tématu

E-shop Českého rozhlasu

Závěr příběhu staré Karviné, který měl zůstat pod zemí

Karin Lednická, spisovatelka

kostel_2100x1400.jpg

Šikmý kostel 3

Koupit

Románová kronika ztraceného města - léta 1945–1961. Karin Lednická předkládá do značné míry převratný, dosavadní paradigma měnící obraz hornického regionu, jehož zahlazenou historii stále překrývá tlustá vrstva mýtů a zakořeněných stereotypů o „černé zemi a rudém kraji“.