Osudy Dely Serrano a její tři splněná přání
Pedagožka, hispanistka, tlumočnice a překladatelka toužila jít na medicínu, ale otec jí to zakázal. Na jeho přání studovala jazyky na Filozofické fakultě Univerzity Karlovy a její osud se začal formovat. Veselá, spontánní, temperamentní a plná energie – tak na mne při prvním setkání zapůsobila dáma se španělskými kořeny, hovořící plynně šesti jazyky.
Jak se dostala do Československa?
Její rodiče Felipe a Benita utekli před frankovým režimem a občanskou válkou do jižní Francie, kde se Dely v roce 1942 narodila a naučila se francouzštinu. Zdálo se, že celá rodina zakotví ve Francii, ale v roce 1950 byl otec deportován na Korsiku, kde vydržel deset měsíců.
Po dohodě představitelů španělské komunistické strany s lidovými demokraciemi si otec vybral Československo. A bylo rozhodnuto.
Dely Serrano
Dely, tak na konto ke španělštině a francouzštině připsala třetí jazyk – češtinu. A její první věta byla: Vy ne tu doma. Vystavět větu v češtině se jí nedařilo, protože prý poměrně dlouho stále přemýšlela ve francouzském jazyce.
Ze školních tříd na Pražský hrad
Nadaná budoucí tlumočnice měla talent. Vystudovala angličtinu a španělštinu a rozhodla se pro pedagogickou kariéru. Jazyky vyučovala na středních školách i na Institutu překladatelství a tlumočnictví při Univerzitě 17. listopadu v Praze až do roku 1974. Netušila, že její cesta ze škol povede po roce 1989 až na hrad za prezidentem Václavem Havlem, do parlamentu či Senátu. „To si nenaplánujete,“ říká.
Jaké zážitky, překvapení a zahraniční cesty ji čekaly? Jaké svízele při tlumočení s politiky jí zamotaly hlavu? A kdy se jí splnila tři přání? Prozradí Dely Serrano v pětidílném cyklu Osudy.
Mohlo by vás zajímat
Nejposlouchanější
-
Zdeněk Svěrák: Posel hydrometeorologického ústavu. Komedie o jednom mystifikátorovi v důchodu
-
Pavel Novotný: Babička. Osudy jedné svérázné, impozantní i groteskní stařeny
-
Imre Kertész: Člověk bez osudu. Svědectví malého chlapce o životě v nacistickém koncentračním táboře
-
Jean-Claude Brisville: Rozhovor pana Descarta s mladým panem Pascalem. Střet tolerance a nadhledu
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Závěr příběhu staré Karviné, který měl zůstat pod zemí
Karin Lednická, spisovatelka

Šikmý kostel 3
Románová kronika ztraceného města - léta 1945–1961. Karin Lednická předkládá do značné míry převratný, dosavadní paradigma měnící obraz hornického regionu, jehož zahlazenou historii stále překrývá tlustá vrstva mýtů a zakořeněných stereotypů o „černé zemi a rudém kraji“.