Kostka jako kulička. Muzeum literatury hledá cesty, jak se na Neumanna, Nerudu i Fielda dívat jinak
Muzeum literatury v Praze otevřelo 3 nové expozice. Jak proměnil anarchistu a dekandenta S. K. Neumanna pobyt v Bílovicích nad Svitavou v „lesního muže“? Které ze současných vynálezů předpověděl Jan Neruda ve svých fejetonech? A kdo vymyslel boha kanálů Lomikela?
Co o básníkovi prozrazuje svérázná kuličková dráha? Kdy vyměnil S. K. Neumann extravagantní klobouk za vyšívanou náprsenku? Jak si Jan Neruda představoval svět budoucnosti roku 1890? Proč v našem „futuristickém“ světě neumíme telefonem přenášet pachy a chutě, jak spisovatel ve své době doufal? A co ze současných technických vymožeností naopak předpověděl správně?
Kdo je „otec“ Boha kanálů Lomikela a proč se outsider outsiderů a zpěvák nonsensových rýmů T. R. Field vždycky tak trochu vymykal obvyklému literárnímu kontextu? To spolu s kurátory 3 nových sálů zasazených do stálé expozice „Rozečtený svět“ Muzea literatury Lukášem Prokopem, Ivanem Adamovičem a Jakubem Hauserem zjišťovala redaktorka Mozaiky Šárka Jančíková.
V příspěvcích zní úryvky z audiozáznamů v expozici Bílovice nad Svitavou 1915, z komentované prohlídky vedené průvodcem Louisem Velasquezem a průvodní slovo i hudba z krátkého filmu 1890 (hlas: Karel Dobrý, režie: Josef Kotalík, 2024) promítaného v sále s výstavou Na hraně zítřka, a také části zvukové stopy z výstavy Špatně jsem dopad.
Mohlo by vás zajímat
Nejposlouchanější
-
Robert Harris: Otčina. Krimi příběh z alternativní historie, v níž válku vyhrálo Německo
-
Otakar Brůna, Zdeněk Zábranský: Hra soudního rady Wendlera. Kostka a Adamíra převrací vzorce chování
-
Arnošt Lustig: Kůstka, dívka z Prahy. O silné touze přežít a dočkat se konce války za každou cenu
-
Jakob Wassermann: Kryštof Kolumbus – Don Quijote oceánu
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Starosvětské příběhy lesníků z časů, kdy se na Šumavě ještě žilo podle staletých tradic.
Václav Žmolík, moderátor
Zmizelá osada
Dramatický příběh viny a trestu odehrávající se v hlubokých lesích nenávratně zmizelé staré Šumavy, několik let po ničivém polomu z roku 1870.
