BáSnění Jana Wiendla
Vězeňskou poezii 50. let představuje ve svém výběru bohemista a literární vědec aktivní také při Konfederaci politických vězňů. Básně Jana Zahradníčka, Václava Renče, Pavla Janského nebo Jiřího Stránského vzniklé v komunistickém vězení uvádí do souvislostí jejich vzniku.
Doc. Jan Wiendl (1969) je literární vědec a bohemista působící v Ústavu české literatury a komparatistiky FFUK. Jako autor i jako editor se podílel na řadě knižních publikací a jeho práce byla oceněna mimo jiné ve výročních oceněních Magnesia Litera (Miloš Doležal: Jana bude brzy sbírat lipový květ; Chór a disonance. Česká literatura 1947–1963; Dějiny nové moderny. Česká literatura v letech 1905–1923).
Opakovaně se ve své literárněvědné práci zabýval poezií Jana Zahradníčka, jehož leopoldovský sešit poezie vydal v roce 2017; obecně se soustředí především na moderní českou literaturu a umění ve 20. století. K vydání v posledních letech připravil také juvenilní deníky Karla Teiga nebo vzpomínky svého otce, odbojáře Františka Wiendla v knize Oplocený čas.
Jan Zahradníček: Řeknou, že život. Dům strach. Vyšehrad 2015.
Václav Renč: TAK SÁM A VZDÁLEN. Vrstvení achátu. Trinitas 2000.
Jiří Stránský: Co vy víte, Bytízské ráno. Za plotem. Argo 2020.
Pavel Janský: Pár zlatých břízek, Siesta, Té lásky. Dštění. Torst 2005.
Jiří Navrátil: Marné dny, Záviš Bozděch: Mamince, Jiří Řehák: Představa z knihy Přádénko z drátů. Libri prohibiti 2010.
Mohlo by vás zajímat
Nejposlouchanější
-
Charles Dickens: Vánoční koleda čili Vánoční povídka s duchy. Dojemná proměna lidského srdce
-
O. Henry: Vánoce na objednávku. Když bohatý zlatokop zatouží o Vánocích obdarovat maličké
-
Peter Turrini: Josef a Marie. Štědrovečerní příběh dvou důchodců
-
Vladislav Vančura: Šlépějemi krále Přemysla. Král železný a zlatý a jeho hledání vyvolené ženy
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Starosvětské příběhy lesníků z časů, kdy se na Šumavě ještě žilo podle staletých tradic.
Václav Žmolík, moderátor

Zmizelá osada
Dramatický příběh viny a trestu odehrávající se v hlubokých lesích nenávratně zmizelé staré Šumavy, několik let po ničivém polomu z roku 1870.