Vladislav Vančura: Marketa Lazarová. Středověká balada o lásce, věrnosti i zradě
Román z roku 1931 je jedním z vrcholů Vančurova mistrovství stylistického i kompozičního a řadí se k nejlepším dílům české prozaické tvorby třicátých let 20. století. Strhující vyprávění poslouchejte online po dobu čtyř týdnů po odvysílání.
Prozaik, dramatik, filmový scenárista a esejista Vladislav Vančura (1891–1942) vypráví v Marketě Lazarové příběh o lásce, věrnosti a zradě, o lítých bojích mezi loupežnickou družinou a trestnou výpravou královského vojska. Archaický jazyk románu evokuje představu středověku, kdy se děj odehrává. Postavy plné vášní jsou záměrnou autorovou polemikou s přejemnělostí soudobé literatury. Kouzlo Vančurovy prózy je umocněno básnicky kultivovaným vypravěčským stylem, v němž se mísí archaizující drsnost s lehce ironickým odstupem.
„Blázniviny se rozsévají nazdařbůh. Popřejte této příhodě místa v kraji mladoboleslavském, za času nepokojů, kdy král usiloval o bezpečnost silnic, maje ukrutné potíže se šlechtici, kteří si vedli doslova zlodějsky, a co je horší, kteří prolévali krev málem se chechtajíce. Stali jste se ze samého uvažování o ušlechtilosti a spanilém mravu našeho národa opravdu přecitlivělí, a když pijete, rozléváte ke škodě kuchařčině vodu po stole, ale chlapi, o nichž počínám mluviti, byli zbujní a čertovští. Byla to chasa, již nedovedu přirovnati než k hřebcům. Pramálo se starali o to, co vy považujete za důležité. Kdežpak hřeben a mýdlo! Vždyť nedbali ani na boží přikázání.“
Mohlo by vás zajímat
Nejposlouchanější
-
Zednáři. Do nitra bratrstva, které ovlivnilo svět
-
John Irving: Svět podle Garpa. Tragikomický světový bestseller v podání Michala Bumbálka
-
Myslící býk a Zahradník. Dva příběhy Rudyarda Kiplinga z knihy Povídky zednářské lóže
-
Petr Stančík: Trojí poklepání na zavržený kámen. Mysteriózní svět pražských zednářů
Nejnovější hry a četba
E-shop Českého rozhlasu
Závěr příběhu staré Karviné, který měl zůstat pod zemí
Karin Lednická, spisovatelka

Šikmý kostel 3
Románová kronika ztraceného města - léta 1945–1961. Karin Lednická předkládá do značné míry převratný, dosavadní paradigma měnící obraz hornického regionu, jehož zahlazenou historii stále překrývá tlustá vrstva mýtů a zakořeněných stereotypů o „černé zemi a rudém kraji“.