Za architektem Santinim s rodinou Kinských aneb Z Toskánska do Chlumce nad Cidlinou

Ve vltavských výletech za architekturou Jana Blažeje Santiniho provázejí rozhlasové posluchače dva členové starého českého šlechtického rodu Kinských. Francesco Kinský dal Borgo ze zámku Karlova Koruna v Chlumci nad Cidlinou a Constantin Kinský ze zámku ve Žďáru nad Sázavou.

„Jeho rozsáhlé dílo je tak originální, že druhé takové nenajdeme,“ tvrdil český kunsthistorik Jan Sedlák (1943-2016) o výjimečném architektovi Janu Blažeji Santinim, od jehož úmrtí uplyne letos v prosinci 300 let. Český rozhlas Vltava pořádá k tomuto výročí i několik koncertů v památkách, po nimiž je podepsán právě pražský rodák Santini (Kladruby, Chlumec nad Cidlinou a Žďár nad Sázavou). Výjimečný architekt, který se ovšem hlásil i k italskému původu a rád se podepisoval jako Giovanni.

Prezident Kinský

Italský původ má i Francesco Kinský, jenž se narodil v toskánském exilu, jeho otec se dokonce jmenuje Giovanni. Na Santiniho jsou oba náležitě hrdí, vždyť to byl jejich rodinný architekt. „Zadavatelem stavby Karlovy Koruny byl náš předek František Ferdinand hrabě Kinský, který to v politice dotáhl hodně vysoko. Byl to nejvyšší kancléř Českého království, což bych přirovnal k pozici dnešního prezidenta České republiky,“ s nadhledem vypráví Kinský.

Čtěte také

Tři sta let bez Santiniho. Připomeňte si s Vltavou výročí úmrtí geniálního architekta

„A kromě toho se mohl považovat za přítele císaře Karla VI., proto zámek v Chlumci dostal jméno Karlova Koruna. Původně ho Santini stavěl jako lovecký zámeček, protože František Ferdinand měl i funkci nejvyššího lovčího království Českého, to je zase něco jako dnešní ministr zemědělství,“ dodává hrabě Kinský.

Zámek zasvěcený umění

„Poněvadž je smrt každého člověka jistá, hodina však nejistá, pořídil jsem, dobře uváživ, následující testament neboli poslední vůli,“ začínal kšaft čili závěť architekta Jana Blažeje Santiniho. Napsal ji 5. prosince 1723, zemřel o dva dny později. Bylo mu pouhých 46 let, přesto na světě vezdejším zanechal úctyhodné dílo, které i 300 let po architektově smrti považujeme za geniální. Vlastně se o té genialitě mluví až od poloviny minulého století. Ještě v 19. století byl totiž Santini považován za pouhého stavitele, který „zpotvořil“ nejednu gotickou stavbu v Čechách a na Moravě.

Čtěte také

Dřevo a cín. Nový podcast Vltavy představí varhany v Santiniho chrámech

Santini vytvořil naprosto osobitý moderní stavební sloh. Barokní gotiku, za kterou dnes začíná být obdivován i v evropském kontextu barokní architektury. „Povědomí o obdiv kunsthistoriků z celého světa k Santiniho barokní gotice je rok od roku větší. Pro mě je to proto velkou ctí pečovat o původně cisterciácký klášter ve Žďáru nad Sázavou, který se po josefínských reformách na sklonku 18. století proměnil ve šlechtický zámek,“ říká majitel žďárského zámku Constantin Kinský, který své sídlo otvírá umělcům z celého světa. Během natáčení Výletů s Vltavou zrovna pořádal mezinárodní mistrovské houslové kurzy pro žáky uměleckých škol. Zámkem tak zněl třeba Brahms i Beethoven v podání mladičkých čínských houslistek a jejich virtuozitu zaznamenal i rozhlasový mikrofon.