Karel Klostermann a zrod Šumavy. Jakým způsobem literatura formuje naše vnímání prostoru?
Vidíme Šumavu dodnes jako divočinu zpustošenou vichřicemi a kůrovcem? Je to skutečná charakteristika specifického prostoru, nebo ji ovlivňuje třeba i jeho zobrazení, jak ho známe z knih Karla Klostermanna? A jak zmíněného autora vlastně čteme a co lze možná nahlížet z jiné perspektivy?
Čtěte také
Karel Klostermann ve své době nabídl zcela specifický literární obraz Šumavy. Na čem ho zakládal a v čem byl jiný, než jak o Šumavě vyprávěla tehdejší literatura? Do jaké části Šumavy své příběhy situoval? Jak konstruoval obraz Šumavy coby divočiny? Jakou roli hraje v jeho díle vichřice z roku 1870? Kde se vzalo přesvědčení o náhlém zániku „původních šumavských pralesů“? Odrážela se oblíbenost jeho děl v šumavské turistice podobně, jako v současnosti zpopularizovaly romány Žítkovské bohyně oblast Moravských Kopanic nebo Šikmý kostel kraj staré Karviné? Měla tehdy turistika i povahu národního střetu? A jakou roli v tom hrál Klostermann a jaký byl jeho postoj k národnostní otázce? Jakým způsobem tedy Klostermann stál u takzvaného zrodu Šumavy a jak se mýtus „staré Šumavy“ nebo „Klostermannovy Šumavy“ propisuje do dnešního pohledu?
V pokračování cyklu o Karlu Klostermannovi si o tom redaktorka Mozaiky Šárka Jančíková povídala s literární historičkou Veronikou Faktorovou a lingvistou Michalem Hořejším, autory výstavy i chystané publikace Karel Klostermann a zrod Šumavy.
V rozhlasovém cyklu Karel Klostermann a zrod Šumavy byla použita hudba Neila Younga a citáty z Klostermannových knih, audioknih i z filmových adaptací (Ze světa lesních samot a Mlhy na blatech).
Mohlo by vás zajímat
Nejposlouchanější
-
Jean Paul: Doktor Škrtikočka jede do lázní. Rozmanité příběhy jednoho podivína a cynika
-
Džuniči Saga: Zpověď šéfa jakuzy. Syrový pohled do srdce japonského podsvětí a fungování tamní mafie
-
Umberto Eco: Foucaultovo kyvadlo. Napínavý příběh tajemných spiknutí, nebo úvaha o realitě a fikci?
-
Michel Houellebecq: Podvolení. Francie blízké budoucnosti a příběh o hledání víry, lásky a hranic
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Závěr příběhu staré Karviné, který měl zůstat pod zemí
Karin Lednická, spisovatelka
Šikmý kostel 3
Románová kronika ztraceného města - léta 1945–1961. Karin Lednická předkládá do značné míry převratný, dosavadní paradigma měnící obraz hornického regionu, jehož zahlazenou historii stále překrývá tlustá vrstva mýtů a zakořeněných stereotypů o „černé zemi a rudém kraji“.
