Karel Klostermann: Vypovězen. Příběh rodiny, která doplatí na politikaření dvou vesnických furiantů

Osoby, jež předvádím čtenářům, existovaly; a co ve svých románech a povídkách vypravuji, se také stalo; já jsem to pouze kombinoval, uspořádal a v jakýsi celek upravil; je-li v tom realismus, tož jsem i realistou.
Karel Klostermann

Ve svých románech, novelách i povídkách Karel Klostermann opakovaně uváděl, že postavy, o nichž píše, osobně poznal, jejich příběhy nejprve vyslechl a pak zaznamenal. Spisovatel, který by si patrně více než přídomku „básník Šumavy“ cenil označení „kronikář Šumavy“, měl až do pozdního věku skvělou paměť. Přátelé vzpomínali, že je zahrnoval množstvím anekdot a veselých historek a na požádání citoval z oblíbených básní či dramat.

Příběh zpracovaný v novele Vypovězen, vydané roku 1913, prý autorovi vyprávěl jeho hlavní hrdina, Váša Křenek. Je z něj dodnes silně cítit trpká zkušenost lidí pohybujících se na hraně chudoby, lidí sociálně zranitelných, kteří se snadno mohou stát obětí obecního politikaření.

Odehrává se v nejmenované vsi blízko Sušice, daleko od majestátní přírody šumavského ráje. Každodenní kolorit tu obstarává nově vybudovaná vlaková trať a nedaleká vápenka. V obci přibývá lidí přicházejících do továrny za prací, což nelibě nesou někteří starousedlí sedláci. Strach z „přistěhovalců“ vynese do čela kandidáta, který slibuje, že vesnici zátěže zbaví. Stačí z obce vypovědět všechny, kteří v ní nemají domovské právo.

Vypovězení hrozí i manželům Křenkovým a jejich třem malým dětem. Mají ve vsi dobrou pověst i přátele, kteří slibují zastání a podporu. Jenže vydrží tahle dobrá vůle, když se vynoří křivá pomluva? O tom, že si Klostermann okolnosti případu nevymyslel, svědčí jeho nepředvídatelný průběh a nejednoznačné charaktery. Nikdo není v příběhu jen černý nebo bílý, každý má světlou chvíli, kdy se snaží řídit svým svědomím a udělat něco dobrého. Bude to dost pro dobrý konec?

Rozhlasovou hru podle Klostermannovy prózy napsal Tomáš Loužný, který se podle vlastních slov při zachování autorovy poetiky snažil příběh zbavit popisnosti a nabrousit hrot tématům, která mohou rezonovat s naší současnou zkušeností.