Karel Klostermann: Vypovězen. Příběh rodiny, která doplatí na politikaření dvou vesnických furiantů
Časy se mění, ale obecní politika a lidská malost jsou pořád stejné. Rozhlasová hra podle novely kronikáře staré Šumavy a Jižních Čech Karla Klostermanna. Natočeno ke 100. výročí autorova úmrtí. Premiéru poslouchejte on-line po dobu čtyř týdnů po odvysílání.
Osoby, jež předvádím čtenářům, existovaly; a co ve svých románech a povídkách vypravuji, se také stalo; já jsem to pouze kombinoval, uspořádal a v jakýsi celek upravil; je-li v tom realismus, tož jsem i realistou.
Karel Klostermann
Ve svých románech, novelách i povídkách Karel Klostermann opakovaně uváděl, že postavy, o nichž píše, osobně poznal, jejich příběhy nejprve vyslechl a pak zaznamenal. Spisovatel, který by si patrně více než přídomku „básník Šumavy“ cenil označení „kronikář Šumavy“, měl až do pozdního věku skvělou paměť. Přátelé vzpomínali, že je zahrnoval množstvím anekdot a veselých historek a na požádání citoval ze svých oblíbených básní či dramat.
Příběh zpracovaný v novele Vypovězen, vydané roku 1913, prý autorovi vyprávěl jeho hlavní hrdina, Váša Křenek. Je z něj dodnes silně cítit trpká zkušenost lidí pohybujících se na hraně chudoby, lidí sociálně zranitelných, kteří se snadno mohou stát obětí obecního politikaření.
Čtěte také
Odehrává se v nejmenované vsi blízko Sušice, daleko od majestátní přírody šumavského ráje. Každodenní kolorit tu obstarává nově vybudovaná vlaková trať a nedaleká vápenka. V obci přibývá lidí přicházejících do továrny za prací, což nelibě nesou někteří starousedlí sedláci. Strach z „přistěhovalců“ vynese do čela kandidáta, který slibuje, že vesnici zátěže zbaví. Stačí z obce vypovědět všechny, kteří v ní nemají domovské právo.
Vypovězení hrozí i manželům Křenkovým a jejich třem malým dětem. Mají ve vsi dobrou pověst i přátele, kteří slibují zastání a podporu. Jenže vydrží tahle dobrá vůle, když se vynoří křivá pomluva? O tom, že si Klostermann okolnosti případu nevymyslel, svědčí jeho nepředvídatelný průběh a nejednoznačné charaktery. Nikdo není v příběhu jen černý nebo bílý, každý má světlou chvíli, kdy se snaží řídit svým svědomím a udělat něco dobrého. Bude to dost pro dobrý konec?
Rozhlasovou hru podle Klostermannovy prózy napsal Tomáš Loužný, který se podle vlastních slov při zachování autorovy poetiky snažil příběh zbavit popisnosti a nabrousit hrot tématům, která mohou rezonovat s naší současnou zkušeností.
Domovské právo či též domovská příslušnost byl právní institut „příslušnosti k obci“. Představoval právo na nerušený pobyt v obci a na chudinské zaopatření z její strany. Institut domovské obce vznikl v českých zemích se zavedením obecní samosprávy v roce 1849, zůstal v platnosti i za první republiky a zrušen byl až k 1. lednu 1949.
Související
-
Klostermann a Šumava. Pořad ke 100. výročí úmrtí spisovatele
Pořad k 100. výročí úmrtí Karla Klostermanna připravila a uvádí Alena Blažejovská.
-
Na co myslíme, když čteme Klostermanna? Co hledáme v díle šumavského barda sto let po jeho smrti?
V neděli 16. července tomu je sto let, co zemřel spisovatel Karel Klostermann, který ve svém díle zachytil drsný život v horách, podhůří, na stráních i blatech.
Více o tématu
E-shop Českého rozhlasu
Víte, kde spočívá náš společný ukrytý poklad? Blíž, než si myslíte!
Jan Rosák, moderátor
Slovo nad zlato
Víte, jaký vztah mají politici a policisté? Kde se vzalo slovo Vánoce? Za jaké slovo vděčí Turci husitům? Že se mladým paním původně zapalovalo něco úplně jiného než lýtka? Že segedínský guláš nemá se Segedínem nic společného a že známe na den přesně vznik slova dálnice? Takových objevů je plná knížka Slovo nad zlato. Tvoří ji výběr z rozhovorů moderátora Jana Rosáka s dřívějším ředitelem Ústavu pro jazyk český docentem Karlem Olivou, které vysílal Český rozhlas Dvojka.
