Na co myslíme, když čteme Klostermanna? Co hledáme v díle šumavského barda sto let po jeho smrti?
V neděli 16. července tomu je sto let, co zemřel spisovatel Karel Klostermann, který ve svém díle zachytil drsný život v horách, podhůří, na stráních i blatech. Čím to, že dosud oslovuje čtenáře a jak si je získával na přelomu 19. a 20. století? Byl to spíš autor dobrodružné literatury, nebo „národní spisovatel“? A co nám vlastně říká o Šumavě?
Nastíněnými tématy se zabývá lingvista Michal Hořejší spolu s literární historičkou Veronikou Faktorovou, autoři připravované publikace a aktuální výstavy Karel Klostermann a zrod Šumavy. U příležitosti 100. výročí Klostermannova úmrtí se podělili o svá bádání i s redaktorkou Šárkou Jančíkovou a posluchači Mozaiky.
Čtěte také
Jakým způsobem uchopil kronikář Šumavy, šumavský romanciér nebo bard či „básník Šumavy" prostor, o němž pojednává a jak se tento obraz posouvá do dnešních dnů? Nakolik byl jako autor ve své době oblíbený, z jakých kořenů jeho popularita vycházela a čím čtenáře fascinuje i v současné době? Jakou zásluhu na tom měl jeho výhradní nakladatel J. R. Vilímek? Kolik jako autor vydělával a jaký byl životní cyklus jeho textů? Jak komunikoval se svým publikem? Z čeho vzešla jeho mytizace coby znalce, průvodce i svědka Šumavy a nakolik se traduje i dosud?
V rozhlasovém cyklu Karel Klostermann a zrod Šumavy byla použita hudba Neila Younga a citáty z Klostermannových knih, audioknih i z filmových adaptací (Ze světa lesních samot a Mlhy na blatech).
Související
-
Léto na horách: Klostermann, Rudiš i Messner
Prázdninové měsíce lze trávit u moře na chatě, v lese… Vltavské léto se však tentokrát vydá na hory.
-
Klostermann a Šumava. Pořad ke 100. výročí úmrtí spisovatele
Pořad k 100. výročí úmrtí Karla Klostermanna připravila a uvádí Alena Blažejovská.
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Hurvínek? A s poslední rozhlasovou nahrávkou Josefa Skupy? Teda taťuldo, to zírám...
Jan Kovařík, moderátor Českého rozhlasu Dvojka
Hurvínkovy příhody 5
„Raději malé uměníčko dobře, nežli velké špatně.“ Josef Skupa, zakladatel Divadla Spejbla a Hurvínka
