Poklady děčínského zámku byly evropskými unikáty, mnohé jsou ale navždy ztracené

24. srpen 2024

Víkendová příloha

Ve vlastnictví hraběcího rodu Thun-Hohenstein byl děčínský zámek v letech 1628 až 1932. Po dvou rekonstrukcích se stal ukázkou bohatství a vlivného postavení majitelů a stopy někdejšího přepychu jsou evidentní dodnes. Jana Davidová-Kracíková představuje alespoň některé. Hovoří o nich historik František Šuman, kurátor Filip Král, ředitelka zámku Miroslava Poskočilová, znalec zahradnické historie Jaromír Tlustý a akademický sochař Jarmil Plachý.

Přípravy nové expozice|foto:Stanislava Brádlová, Český rozhlas

Z jednoho kamene…

Vejdeme do Růžové zámecké zahrady Thunů, kam se po půl století vrátily barokní sochy. Rozdíl mezi originály a replikami nepoznáte. Děčínské sochy měly štěstí. Z lomu nedaleko saské Pirny pochází pískovec 300 let starých originálů, a v lomu se láme i dnes.

Lotos hraběte Thuna či bílá kamélie komtesy Thunové

První banán vypěstovaný v Čechách, první květ viktorie královské i slavné rozárium. Podíváme se do zámeckých zahrad i do historie prvenství slavného rodu děčínského zámeckého zahradníka Franze Jossta a jeho žáků.

Zatoulaná sbírka

Knihovna rodu Thunů v Děčíně patřila mezi ceněnou a druhou největší v Předlitavsku. „Knihy mají své osudy,“ tvrdí František Šuman, což dokládá vyprávěním o Dekameronu z roku 1492, jednom ze tří výtisků, bloudícím, se spoustou dalších cenných knih, světem. Také děčínská thunovská Zbrojnice patřila mezi nejvýznamnější v Evropě, a také ona byla v minulém století rozprodána. V současnosti jsou dohledávány jednotlivé její originály.

autor: DAV