Já si s fasádou nikdy nehraju, tam nebydlím. Objevte s námi přepychové interiéry plzeňských bytů navržené Adolfem Loosem

První Loosovy práce na českém území hledejte v Plzni. Plzeň se počátkem 20. století měnila v bohaté průmyslové město. Solventní vrstva bohatých podnikatelů toužila po moderním bydlení. Tehdy ještě málo známého vídeňského architekta Adolfa Loose do Plzně pozvali bratranci Otto Beck a Wilhelm Hirsch, společníci v továrně na drát a hřebíky. Becka už dříve fascinovaly Loosovy články v Neue Freie Presse a toužil si svoji domácnost zařídit podle Loosových názorů. Úpravou bytů Beckových a Hirschových (1907) vznikly první Loosovy realizace na českém území.

Gengleman z okna nekouká

V bohatnoucím městě se stavělo jak o život. Západně od centra vyrostl prvotřídní bulvár. Stodoly ustupovaly činžovním domům, školám, bankám, úřadům. Moderní nebylo mít vilu za městem, ale dům na skvělé adrese. A v něm byt od Adolfa Loose. Ten do běžných činžovních bytů vnesl novou koncepci. Propojil útulné anglické rodinné bydlení s reprezentativností šlechtických sídel. Upravený byt sloužil účelně nejen běžnému životu, ale příležitostně i jako místo společenského setkávání nebo obchodních schůzek.

Zrekonstruovaný Loosův interiér na Klatovské 12 v Plzni|foto:Václav Šváb, Plzeň 2015

Srdce interiéru tvořil velký obytný prostor, který Loos propojil s jídelnou. Také proto, jak s nadsázkou říkal, "aby majitel nebydlel jen v kuchyni". Používal efektních zrcadlových stěn, vestavěné skříně a police doplňoval různými typy sedacího nábytku. Mimořádně citlivě pracoval s kontrastem, kombinoval nejrůznější materiály a barevné plochy.

Aby pozornost uživatelů nebo návštěvníků nic neodvádělo mimo interiér, zakrýval Loos často výhledy z oken. A to nejen tam, kde bylo okolí nevábné. Když například jednoho z investorů udivilo, proč mu architekt zakryl malebný výhled na nedaleký františkánský kostel, Loos odpověděl lakonicky: „Gengleman z okna nekouká."

Pražská Müllerova vila v bytovém domě

Adolf Loos navrhl v Plzni nejméně 13 bytů. Když se Otto Beck musel stěhovat, chtěl si s sebou z podnájmu přenést i Loosem navržený interiér. Aby to nedělal amatérsky, povolal do Plzně Loose znovu. Tentokrát už šlo o uznávaného tvůrce, kterému se zakázky z plzeňské židovské komunity jen sypaly.

Loosův interiér Semlerovy rezidence v Plzni |foto:Magistrát města Plzně (5073120)

V roce 1927 začalo druhé období, jehož vrcholem se stala rezidence rodiny Oskara Semlera (Klatovská 110). Tady Loos uplatnil i svou klíčovou koncepci tzv. Raumplan, tedy plynule navazující prostory různých výšek. Mimořádně rozsáhlý několikapodlažní interiér je obdobou pražské Müllerovy vily. Je ale unikátně vložený do již existujícího bytového domu.

Plzeň byla pro Loose významná. Působil tady už na počátku kariéry, poznal tady svou pozdější třetí ženou Claire Beckovou. A právě v Plzni získal životní zakázku – stavbu rodinné vily pro Františka Müllera, kterou spolu s Karlem Lhotou právě v Plzni vyprojektovali.

Husák nad krbem

Skrz Loosovy interiéry v Plzni se prohnaly dějiny. Většina jejich majitelů zahynula v nacistických vyhlazovacích táborech. Pouze málokteří se zachránili včasným útěkem do zahraničí. Jejich luxusní bydlení nejprve zabrali nacisti, pak komunisti. Z některých bytů se staly kanceláře, kde nad krbem visel Husákův portrét. Jiné byly rozparcelované na menší bytové jednotky.

Brummelův dům v Plzni, jídelna|foto:Pavel Němeček, ČTK

Loosovy interiéry byly postupně rozkrádány a ničeny. Dokonce ještě mnoho let po sametové revoluci je Plzeň nechávala na pospas lhostejným nájemníkům městských bytů. V posledních letech město aspoň některé Loosovy interiéry rekonstruovalo a dnes jsou přístupné veřejnosti. Do vlastnictví původních majitelů se vrátil jediný - tzv. Brummelův dům, kterému synovec původních majitelů pomalu vrací někdejší krásu a otevřel ho veřejnosti.