Příkladně rekonstruovaná Müllerova vila. Vzpomínáme na olomouckého žáka Adolfa Loose, architekta Paula Engelmanna

23. únor 2021
Podcasty, rozhovory, příběhy Další podcasty, rozhovory a příběhy Müllerova vila v Olomouci po rekonstrukci, architekt Paul Engelmann

Paul Engelmann, od jehož narození 14. června uplyne 130 let, patřil ke skupině olomouckých židovských architektů, kterým se vzdělání dostalo ve Vídni. A právě zde se bratr břitkého karikaturisty Petera Engelmanna s Loosem seznámil. Když si známý buřič v rakouské metropoli roku 1912 otevřel soukromou školu architektury, stal se Engelmann jedním z jeho prvních žáků.

Stejně důležitým momentem v životě Engelmanna se stalo setkání s Ludwigem Wittgensteinem, se kterým se architekt seznámil v Olomouci roku 1916. Dříve než spolu dokončili vídeňskou vilu pro filozofovu sestru Margareth Wittgenstein–Stonborough (1926–1928), navrhl Englemann vilu pro Vladimíra Müllera. 

Čtěte také

Dům z let 1927–1928 představuje osobitou syntézu Loosova malého úsporného domu v kubusu s prostorově náročnější architekturou, formovanou z vnitřku směrem ven. V ušlechtile prosté stavbě se s Loosovými myšlenkami spájí Englemannův jemný cit pro poeticky laděný obytný prostor umocněný Raumplanem. Tento novátorský koncept, který se nejzřetelněji projevuje v obytné hale členěné na obytnou, jídelní a komunikační sekci, ale architekt nevložil do složitého organismu velké reprezentativní vily, nýbrž do obyčejného rodinného domu, čímž Raumplanu propůjčil nový rozměr. Ten byl totiž výsadou Loosových luxusních vil, vyžadujících složitou konstrukci, kterou Engelmann elegantně nahradil prostým zdivem.

Na prahu minulého desetiletí dům šťastnou shodou okolností získal David Voda, který se výjimečnou památku moderní architektury rozhodl uvést do původního stavu. Roku 2016 se proto obrátil na Michala Sborwitze, jehož tvorbu dobře znal, mimo jiné ze svého dřívějšího působiště Muzea umění v Olomouci, jehož budovu pražský architekt v 90. letech upravoval. Sborwitzův tým projekt památkové a stavební obnovy rozdělil na tři etapy. První z fází prováděných v letech 2016–2019 představovala rekonstrukce interiérů. „Druhým krokem se stala demolice nepůvodní přístavby garáže s následnou opravou fasády. Třetí etapou pak rekonstrukce oplocení a komunikací v zahradě“ (autorská zpráva).

Vzhledem k tomu, že se dům, který je nemovitou kulturní památkou, zachoval v takřka autentickém stavu, proběhla jeho obnova ve spolupráci s Národním památkovým ústavem, a proto ji můžeme označit za ideální. Vzornou rekonstrukcí se ovšem stala hlavně díky majitelově vizi plynoucí z jeho znalostí evropské moderní kultury, tak i architektovu mimořádnému citu pro historický detail i celek.     

autor: Jakub Potůček
Spustit audio

Více z pořadu

E-shop Českého rozhlasu

Víte, kde spočívá náš společný ukrytý poklad? Blíž, než si myslíte!

Jan Rosák, moderátor

slovo_nad_zlato.jpg

Slovo nad zlato

Koupit

Víte, jaký vztah mají politici a policisté? Kde se vzalo slovo Vánoce? Za jaké slovo vděčí Turci husitům? Že se mladým paním původně zapalovalo něco úplně jiného než lýtka? Že segedínský guláš nemá se Segedínem nic společného a že známe na den přesně vznik slova dálnice? Takových objevů je plná knížka Slovo nad zlato. Tvoří ji výběr z rozhovorů moderátora Jana Rosáka s dřívějším ředitelem Ústavu pro jazyk český docentem Karlem Olivou, které vysílal Český rozhlas Dvojka.