Richard Brautigan: V melounovém cukru. Psychedelický román, který uchvátil generaci hippies

Kniha V melounovém cukru Richarda Brautigana byla v 80. letech prvním spisovatelovým dílem, které se dostalo do Československa. Mnohoznačné vyprávění o komuně jáMOR (iDEATH), kde vše je tvořeno melounovým cukrem, kam se jde přes Zapomenuté podniky a kde má každý den jinou barvu, má sice vypravěčku Margaret, místo klasického vyprávění však přináší sled barevných, poetických, místy až nonsensových obrazů. V melounovém cukru lze číst jako pohádku, psychedelický sen či společensko-kritickou alegorii.

Navenek sláva, uvnitř zoufalství a žal

Brautiganovo vyprávění však není sladké jako název knihy. Zrcadlí se v něm autorův život, navenek sláva a úspěch, uvnitř zoufalství a žal. Dadaista, surrealista, psychedelik, postmodernista, beatnik, hippie. Tím vším byl a zároveň nebyl americký spisovatel Richard Brautigan. Narozen 1935, věkově tedy mezi nejslavnějšími příslušníky beat generation a generace hippies, nepatřil ani k jednomu z hnutí, byť si ho obě chtěla přivlastnit.

V melounovém cukru se skutky dály a naplňovaly, jako se můj život děje a naplňuje v melounovém cukru.

Vyrůstal v bezútěšném rodinném prostředí: Nejhorší Brautiganův zážitek z dětství údajně byl, když ho matka nechala dva dny samotného s dvouletou sestrou v motelu. Spisovatel celý život trpěl psychickými problémy, zejména depresemi, paranoiou a schizofrenií, které vyústily v sebevraždu v roce 1984. Bylo mu čtyřicet devět let.

Kultovní dílko generace hippies

Spisovatelskou kariéru zahájil v 50. letech v San Franciscu, kde lidem na ulici rozdával básně. Sympatizoval s beatniky, součástí hnutí se však nestal. V San Franciscu zůstal – s drobnými intermezzy, kdy pobýval např. v Tokiu – po celý život. Byl tedy přímo v centru dění, když se tam v 60. letech sjížděli mladí lidé, kteří hledali svobodu, lásku, mír a drogy.

Psal prózu i poezii. Nejvíc ho proslavily dvě knihy, které vydal ve druhé polovině 60. let: Chytání pstruhů v Americe a V melounovém cukru. První je považována za jeho nejlepší dílo, druhá se stala klíčovou knihou hnutí hippies.