Modernistka. Jak Virginia Woolfová a skupina Bloomsbury změnili nejen chápání literatury, ale i vnímání skutečnosti
Virginia Woolfová je bez Bloomsbury nemyslitelná
Čím může četba její prózy obohatit každého a proč je důležitá? Jaký význam měla pro tvorbu Woolfové skupina Bloomsbury a jak ji samotnou ovlivnili její členové, na to se redaktorka Šárka Jančíková ptala našeho předního anglisty Martina Hilského.
Skupina Bloomsbury vznikla jako neformální společenství absolventů univerzity v Cambridgi, kteří se seznámili během studia. Virginiina sestra Vanessa položila základy budoucího kroužku v roce 1904, když se s rodinou Stephenových po smrti rodičů přestěhovala na Gordon Square v části Londýna zvané právě Bloomsbury. Členové byli nejen literáti či výtvarníci, ale věnovali se mnoha uměleckým oborům, či historii, kritice a vzdělanosti. Skupina sestávala krom ní a jejího budoucího muže Leonarda z její sestry Vanessy Bellové a jejího manžela Clivea, výtvarného kritika Rogera Frye, ekonoma Johna Maynarda Keynese, spisovatele Edwarda Morgana Forstera a později i dalších.
„Celá Bloomsbury byla nesena étosem začátku nové epochy. Virginii Woolfovou nejvíc ovlivnila zejména pravidelná setkávání všech členů, kdy si konfrontovala svoje názory s jejich a ty hovory pro ni byly formativní,“ líčí tehdejší atmosféru Martin Hilský.
Související
-
Virginia Woolfová: Flush. Příběh lásky a přátelství v podání Jiřiny Jiráskové
Úsměvné vyprávění o životě kokršpaněla viktoriánské básnířky Elisabeth Barrett Browningové. V režii Petra Adlera účinkuje Jiřina Jirásková.
-
Odkaz a Nové šaty. Experimentálně laděné povídky Virginie Woolfové
Dvě povídky světoznámé anglické spisovatelky, která svou tvorbou narušovala více nežli jedno dobové tabu, přednesou vynikající Igor Bareš a Taťjana Medvecká.
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Víte, kde spočívá náš společný ukrytý poklad? Blíž, než si myslíte!
Jan Rosák, moderátor
Slovo nad zlato
Víte, jaký vztah mají politici a policisté? Kde se vzalo slovo Vánoce? Za jaké slovo vděčí Turci husitům? Že se mladým paním původně zapalovalo něco úplně jiného než lýtka? Že segedínský guláš nemá se Segedínem nic společného a že známe na den přesně vznik slova dálnice? Takových objevů je plná knížka Slovo nad zlato. Tvoří ji výběr z rozhovorů moderátora Jana Rosáka s dřívějším ředitelem Ústavu pro jazyk český docentem Karlem Olivou, které vysílal Český rozhlas Dvojka.
