Modernistka. Jak Virginia Woolfová a skupina Bloomsbury změnili nejen chápání literatury, ale i vnímání skutečnosti

1. duben 2021

V záhlaví dopisu je uvedeno jenom: Úterý. Bylo to před osmdesáti lety a bylo to úterý 28. března 1941. Britská spisovatelka Virginia Woolfová se v něm loučí se svým mužem, než naplní kapsy svého kožichu kameny a vstoupí do řeky Ouse. Do dějin literatury vstoupila už předtím.

Všechny epizody

Kdo ovlivnil tvorbu Virginie Woolfové, v čem tkví její význam a čím její knihy stále obohacují svého čtenáře? Nakolik byli členové skupiny Bloomsbury spjatí s viktoriánskou dobou a jak se vůči ní vymezovali? Jak převést do literatury výtvarný přístup impresionistů? Proč je pro Woolfovou zásadní „hlemýžď“ a jak pomáhal definovat její tvůrčí metodu? Čím to, že měla Virginia Woolfová tak ráda velké ruské realisty jako Tolstý nebo Čechov? A jaký paradox v sobě nese autorčina subjektivní tvůrčí metoda?

Čtěte také

O tom všem si u příležitosti 80. výročí od chvíle, kdy Virginia Woolfová napsala zmíněný dopis a vzala si život, povídala Šárka Jančíková s naším předním anglistou Martinem Hilským.

Spustit audio

Související

Více z pořadu

E-shop Českého rozhlasu

Víte, kde spočívá náš společný ukrytý poklad? Blíž, než si myslíte!

Jan Rosák, moderátor

slovo_nad_zlato.jpg

Slovo nad zlato

Koupit

Víte, jaký vztah mají politici a policisté? Kde se vzalo slovo Vánoce? Za jaké slovo vděčí Turci husitům? Že se mladým paním původně zapalovalo něco úplně jiného než lýtka? Že segedínský guláš nemá se Segedínem nic společného a že známe na den přesně vznik slova dálnice? Takových objevů je plná knížka Slovo nad zlato. Tvoří ji výběr z rozhovorů moderátora Jana Rosáka s dřívějším ředitelem Ústavu pro jazyk český docentem Karlem Olivou, které vysílal Český rozhlas Dvojka.