Modernistka. Jak Virginia Woolfová a skupina Bloomsbury změnili nejen chápání literatury, ale i vnímání skutečnosti
V záhlaví dopisu je uvedeno jenom: Úterý. Bylo to před osmdesáti lety a bylo to úterý 28. března 1941. Britská spisovatelka Virginia Woolfová se v něm loučí se svým mužem, než naplní kapsy svého kožichu kameny a vstoupí do řeky Ouse. Do dějin literatury vstoupila už předtím.
Všechny epizody
Kdo ovlivnil tvorbu Virginie Woolfové, v čem tkví její význam a čím její knihy stále obohacují svého čtenáře? Nakolik byli členové skupiny Bloomsbury spjatí s viktoriánskou dobou a jak se vůči ní vymezovali? Jak převést do literatury výtvarný přístup impresionistů? Proč je pro Woolfovou zásadní „hlemýžď“ a jak pomáhal definovat její tvůrčí metodu? Čím to, že měla Virginia Woolfová tak ráda velké ruské realisty jako Tolstý nebo Čechov? A jaký paradox v sobě nese autorčina subjektivní tvůrčí metoda?
Čtěte také
O tom všem si u příležitosti 80. výročí od chvíle, kdy Virginia Woolfová napsala zmíněný dopis a vzala si život, povídala Šárka Jančíková s naším předním anglistou Martinem Hilským.
Mohlo by vás zajímat
Nejposlouchanější
-
Gustave Flaubert: Bouvard a Pécuchet. Rozhlasová premiéra příhod dvou pařížských písařů
-
David Lynch, Kristine McKennová: Místo snění. Výběr z knihy o životě a díle geniálního režiséra
-
Benzína Dehtov. Ondřej Vetchý a Václav Neužil v Pýchově černé komedii o životě hrou a hře o život
-
Mary W. Shelleyová: Frankenstein. Hororový román zakladatelky literárního žánru sci-fi
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Přijměte pozvání na úsměvný doušek moudré člověčiny.
František Novotný, moderátor

Setkání s Karlem Čapkem
Literární fikce, pokus přiblížit literární nadsázkou spisovatele, filozofa, ale hlavně člověka Karla Čapka trochu jinou formou.
