Odkaz a Nové šaty. Experimentálně laděné povídky Virginie Woolfové

Za jménem Adeline Virginia Stephen se skrývá jedno daleko známější jméno – slavná anglická spisovatelka, literární kritička, esejistka, vydavatelka, filozofka a feministka si z údaje v rodném listě vybrala jen prostředek a postupně se z ní tak stala Virginia Woolfová. Narodila se 25. ledna 1882 v Londýně v typické viktoriánské rodině. Jedí dětství a dospívání bylo ale poznamenáno řadou traumatizujících zážitků, ze kterých se nikdy plně nezotavila.

Čtěte také

KVÍZ: Kdo se bojí Virginie Woolfové? Vyzkoušejte si, co víte o životě a díle významné spisovatelky

Útěchu nacházela až později, kdy se se sestrou přestěhovala do Bloomsbury a začala se scházet se skupinou intelektuálů a umělců, tzv. Bloomsbury Group. V roce 1912 se provdala za jednoho z jejích členů Leonarda Woolfa, který plně podporoval její spisovatelskou dráhu i revoltu vůči patriarchálnímu pojetí rodinných vztahů. Později společně založili nakladatelství Hogarth Press. Naplno tak rozvinula svou zálibu v psaní, kterou si pěstovala už od dětství. Její démoni ji ale nakonec dostihli a ona se po mnoha hospitalizacích a neutuchající snaze a trpělivosti okolí v březnu roku 1941 utopila v řece blízko svého venkovského domu.

Čtěte také

Jan Němec: Budiž ti vlny lehké

Do dějin anglické literatury se Virginia Woolfová zapsala jako autorka několika románů (nejznámější jsou Paní Dallowayová, K majáku, Vlny), teoretických prací a esejů (připomeňme alespoň často citovaný Vlastní pokoj) a četných povídek. Soustřeďuje se v nich na vnitřní svět svých hrdinů a hrdinek, usiluje o co nejpřesnější zachycení jejich chvilkových pocitů, dojmů, nálad, asociací a útržkovitých vzpomínek. Nezajímá ji vnější realita, ale soustřeďuje se na to, jak ji vidí její literární postavy. Rozostřuje hranici mezi skutečností a zdáním, mezi přítomností a minulostí. Tušíme zde nejen vliv impresionismu ve výtvarném umění, ale také vliv soudobých poznatků v oblasti filozofie, umění i vědy – H. Bergsona a jeho nového pojetí času, W. Jamese a jeho teorie proudu vědomí, psychoanalytických objevů S. Freuda. Všechny tyto podněty přijímala Woolfová společně s ostatními členy legendární Skupiny Bloomsbury.

I v povídkách Odkaz a Nové šaty, které vám na Vltavě nabízíme v přednesu Igora Bareše a Taťjany Medvecké, si můžeme všimnout, jakým způsobem je Woolfová schopna experimentovat s psychologickými motivy a obratně popsat emocionální rozpoložení svých literárních postav.