Chladná Elka, Dřevěné mosty, Andílek strážný a další povídky Kazimierze Orłośe

8. květen 2026

Spisovatel Kazimierz Orłoś se ve své tvorbě soustředí na každodenní situace a nenápadné okamžiky, v nichž se odkrývají hlubší otázky lidského života. Patří k autorům, jejichž psaní bylo ovlivněno společenskou atmosférou Polska druhé poloviny 20. století, včetně zkušenosti s cenzurou a omezenou svobodou projevu. Poslechněte si několik jeho povídek online po dobu osmi týdnů po odvysílání.

Mužova samota, Schůzka v říjnu
Účinkuje: Michal Isteník
Překlad: Lubomír Nakládal
Připravil: Dominik Mačas
Režie: Radim Nejedlý
Premiéra: 4. května 2026
 
Chladná Elka
Účinkuje: Jan Vlasák
Překlad: Jiří Červenka
Připravil: Jiří Vondráček
Režie: Vlado Rusko
Natočeno: 1995
 
Dřevěné mosty
Účinkuje: Jan Vlasák
Překlad: Jiří Červenka
Připravil: Jiří Vondráček
Režie: Vlado Rusko
Natočeno: 2003
 
Andílek strážný
Účinkuje: Jiří Langmajer
Překlad: Jiří Červenka
Připravil: Jiří Vondráček
Režie: Ivan Chrz
Natočeno: 1995
 
Válečný kříž
Účinkuje: Jan Novotný
Překlad: Jiří Červenka
Připravil: Jiří Vondráček
Natočeno: 1998

Polský prozaik Kazimierz Orłoś (1935) je mistr všednodenních příběhů. Debutoval v roce 1961 povídkovým souborem Mezi břehy. Po vydání románu Nádherné doupě musel opustit své místo v Polském rozhlasu a jeho dílo se ocitlo na indexu. Působil jako redaktor nezávislého čtvrtletníku Zápis a do roku 1989 publikoval své novější práce pouze v zahraničí.

Česky vyšly dva soubory Orłośových povídek – Smrt cikánského krále (2004) a Děvče ze zápraží (2019) v překladu Jiřího Červenky.

Mužova samota, Schůzka v říjnu

Dvě krátké povídky spojuje motiv čekání a osamělost obou hlavních postav. V první čeká rozvedený otec na svého syna. Doufá ve vřelé shledání, ale jejich setkání tone v rozpacích.

V druhé povídce čeká muž v parku na svou lásku z mládí. Před lety si dali slib, že se tento den na tomto místě sejdou. On nezapomněl. A co ona?

Chladná Elka

Povídka vypráví příběhy obyčejných Poláků, kteří se snaží vyrovnat s nástupem komunistického režimu. Zachycuje den lidí, jejichž hlavní starostí je sehnat peníze na alkohol. V povídce ze souboru krátkých próz Smrt cikánského krále autor podává realistický obraz Polska ve 20. století.

Dřevěné mosty

Ústředním tématem povídky (ze stejnojmenné sbírky Dřevěné mosty vydané v Krakově roku 2001) je vzpomínka: jednoduchý příběh je podáván s velkou citlivostí, s důrazem na zachycení nálady, dojmu, atmosféry přírody i právě se odehrávajících zážitků a setkání.

Andílek strážný

Skupinka teenagerů se schází v parku, kde zabíjejí svůj volný čas hovorem, popichováním i sdílením drobných výtržnických zážitků. Bolek a jeho kamarád přezdívaný Andílek pocházejí z odlišného prostředí, což se nenápadně promítá do jejich vzájemné dynamiky. S příchodem Stovy a Anety přibývá ironie, nadsázky i lehké provokace a nakonec se všichni přesouvají na hřbitov, ve snaze ozvláštnit si program společného podvečera.

Posilnění v podobě alkoholu mění zdánlivě bezstarostné setkání v napětí mezi jednotlivými členy skupiny a postupně odhaluje hranice toho, co je ještě hra a co už ne. Povídka zachycuje jedno obyčejné setkání povrchních přátel, v němž se mísí nuda, potřeba zábavy i nejistota dospívání.

Válečný kříž

Na sklonku života se otec, válečný veterán, vydává doprovázen svým synem na slavnostní předávání vyznamenání Červeného kříže za účast v boji proti nacistickému Německu. Prošel válkou, Varšavským povstáním i poválečnými lety, kdy se hrdinství mnohdy měnilo v podezření. Nyní má být za své zásluhy spolu se svými druhy konečně oceněn.

Jenže doba je podivná. Venku panuje výjimečný stav, rozhovory se odposlouchávají a ti, kdož kdysi zatýkali, dnes rozdávají medaile. Synovo vyprávění o přípravách na tento slavnostní okamžik postupně odkrývá otcovy vzpomínky na hrůzy války, které ostře kontrastují s jeho současnou vírou v komunistický režim, podpořenou všudypřítomnou propagandou.

Čím více se syn snaží otci otevřít oči, tím víc naráží na zeď otcových vzpomínek, hrdosti a přesvědčení, že si vyznamenání právem zaslouží – bez ohledu na to, kdo mu jej předává. Lze cenu za zásluhy oddělit od těch, kdo ji udělují?

autoři: Dominik Mačas , tet , Alena Sojková , Alžběta Kadlecová
Spustit audio

Mohlo by vás zajímat

Nejposlouchanější

Nejnovější hry a četba

E-shop Českého rozhlasu

Závěr příběhu staré Karviné, který měl zůstat pod zemí

Karin Lednická, spisovatelka

kostel_2100x1400.jpg

Šikmý kostel 3

Koupit

Románová kronika ztraceného města - léta 1945–1961. Karin Lednická předkládá do značné míry převratný, dosavadní paradigma měnící obraz hornického regionu, jehož zahlazenou historii stále překrývá tlustá vrstva mýtů a zakořeněných stereotypů o „černé zemi a rudém kraji“.