Edison a Mluvící pásmo. Souzvuk ikonických děl československé avantgardy
Okouzlené začátky i rozčarovaná elegie avantgardy v rozhlasové koláži z Nezvalova Edisona z roku 1929 a Mluvícího pásma spisovatelky Milady Součkové z roku 1939. Dvě ikonická díla československé avantgardy doplňuje Kuchyňská revue z pera Bohuslava Martinů. Vltavský Souzvuk s názvem Noc se chvěla jako prérie – To je znělka mé vysílačky poslouchejte on-line po dobu jednoho týdne po odvysílání.
V říjnu roku 1920 se mezi mladými spřátelenými umělci v Praze ustavil Umělecký svaz Devětsil. Měl být a také se stal avantgardou v našem prostředí a zasahoval do všech uměleckých odvětví. Mezi zakladateli byli Jaroslav Seifert, Karel Teige, Adolf Hoffmeister nebo Vladislav Vančura.
Více než sto let poté do vysílání zařazujeme ikonickou básnickou skladbu československé avantgardy Edisona z Básní noci Vítězslava Nezvala, zpěvnou báseň plnou poetistického okouzlení technikou a modernitou, ale i nevysvětlitelného žalu.
Naše životy jsou truchlivé jak pláč
Jednou k večeru šel z herny mladý hráč
venku sněžilo nad monstrancemi barů
vzduch byl vlhký neboť chýlilo se k jaru
avšak noc se chvěla jako prérie
pod údery hvězdné artilérie
které naslouchali u politých stolů
pijáci nad sklenicemi alkoholů
polonahé ženy v šatě z pávích per
melancholikové jako v podvečer
Bylo tu však něco těžkého co drtí
smutek stesk a úzkost z života i smrti
Edison zazní v plném znění v podání herce Jana Novotného, konfrontujeme ho ale na švech jednotlivých zpěvů s elegií avantgardy, kterou zastupuje Mluvící pásmo Milady Součkové z konce 30. let, inspirované rozhlasovým vysíláním a odrážejícím už zcela temné stránky modernity. Úryvky čte Helena Dvořáková.
Koláž Edisona a Mluvícího pásma vytváří zvláštní celek. Některé pasáže se jakoby překrývají, jiné prostupují, další zaujímají postavení kontrapunktu, některé rozvíjejí naznačený motiv. Posluchači bude připadat, že Nezval a Součková při psaní svých pásem o sobě věděli. Nebo spíše je tvořili v „podvědomém“ souzvuku.
Mohlo by vás zajímat
Nejposlouchanější
-
Karel Leger: Zapomenutá duše. Když si pořídíte jako letní byt starobylý zámek a trochu tam straší
-
Josef Čapek: Opilec, Veš. Dvě imaginativní povídky výtvarníka a spisovatele
-
Ladislav Fuks: Pan Theodor Mundstock. Binaurální hra o strachu, který dokáže člověka zničit
-
Vlasta Chramostová: Byl to můj osud. Na přeskáčku I. Četba z memoárů divadelní a filmové herečky
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Závěr příběhu staré Karviné, který měl zůstat pod zemí
Karin Lednická, spisovatelka

Šikmý kostel 3
Románová kronika ztraceného města - léta 1945–1961. Karin Lednická předkládá do značné míry převratný, dosavadní paradigma měnící obraz hornického regionu, jehož zahlazenou historii stále překrývá tlustá vrstva mýtů a zakořeněných stereotypů o „černé zemi a rudém kraji“.