Stanislavskij o Čechovovi. Z knihy ruského režiséra a herce Můj život v umění
Pasáže ze vzpomínkové knihy ruského režiséra a herce Konstantina Sergejeviče Stanislavského Můj život v umění, v nichž se autor vrací k uvádění Čechovových her v divadle MCHAT. Účinkuje Jan Vlasák. Poslouchejte on-line po dobu jednoho týdne po odvysílání.
Metoda herecké výchovy Konstantina Sergejeviče Stanislavského znamenala jeden z nejvýznamnějších impulsů pro vývoj moderního divadla 20. století. V moskevském uměleckém divadle MCHAT, které založil spolu s režisérem Němirovičem-Dančenkem, se od experimentů s podnícením a ovládnutím herecké kreativity propracovali k programu divadla jako umělecké instituce.
Stanislavského neutuchající snaha prozkoumat tajemství hercovy tvorby byla vedena touhou dokázat, že herectví může být skutečným uměním a divadlo pak uměleckým obrazem lidského života.
Svého ideálního autora, na jehož hrách mohl nové pojetí herectví a divadla vyjádřit, viděl Stanislavskij v Čechovovi. A přestože se dnes vyzdvihují především výhrady, které Čechov k Stanislavského inscenacím vznášel, pravdou je, že od úspěchu Racka, o nějž se zaloužilo právě nastudování MCHATu, svěřil dramatik všechny svoje další vrcholné hry – Strýček Váňa, Tři sestry, Višňový sad - Stanislavského herecké skupině.
Nejposlouchanější
-
Günter Eich: Sabeth. Křehké podobenství o prchavosti štěstí s Rudolfem Hrušínským v hlavní roli
-
Osudy Jiřího Grygara. Rozhlasové vzpomínky astrofyzika a popularizátora
-
Jean Paul: Doktor Škrtikočka jede do lázní. Rozmanité příběhy jednoho podivína a cynika
-
Umberto Eco: Foucaultovo kyvadlo. Napínavý příběh tajemných spiknutí, nebo úvaha o realitě a fikci?
Nejnovější hry a četba
E-shop Českého rozhlasu
Starosvětské příběhy lesníků z časů, kdy se na Šumavě ještě žilo podle staletých tradic.
Václav Žmolík, moderátor

Zmizelá osada
Dramatický příběh viny a trestu odehrávající se v hlubokých lesích nenávratně zmizelé staré Šumavy, několik let po ničivém polomu z roku 1870.