Osudy Jiřího Hůly. Poslechněte si vzpomínání vizuálního básníka a publicisty ve vltavských Osudech!

24. září 2022

Ve věku 78 let zemřel v pátek 23. září 2022 výtvarník, básník, publicista a kurátor Jiří Hůla. ČTK to v sobotu sdělila jeho dcera Galina Miklínová. Hůla v 80. letech otevřel se svým bratrem v Kostelci nad Černými lesy Galerii H. Založil také Archiv výtvarného umění a informační systém abART, dnes zřejmě největší sbírku dokumentů o současném českém a slovenském výtvarném umění.

Připravil: Dominik Mačas
Natočeno: 2020
Technická spolupráce: Ondřej Franěk

Jiří Hůla se narodil v roce 1944 Praze, od dětství ale žil v Kostelci nad Černými lesy. V závěru padesátých let vystudoval na Přírodovědecké fakultě Univerzity Palackého v Olomouci obor matematika a tělesná výchova. Krátce pracoval jako učitel v Hlučíně a Opavě, ale pak se opět vrátil do Kostelce. V roce 1983 zde spolu se svým bratrem, akademickým malířem Zdenkem Hůlou, otevřeli v jejich domě Galerii H, která se v následujících letech stala významným místem setkávání výtvarníků v rámci tzv. šedé zóny české kultury.

Čtěte také

Od šedesátých let se Jiří Hůla zabýval vizuální a konkrétní poezií. Objevil nové výtvarné techniky, jako je kresba skalpelem, rastrová proláž nebo transformace do funkční sítě.

V sedmdesátých letech začal pro svou tvorbu využívat možností tehdejší výpočetní techniky a spolu s Josefem Volvovičem se zabýval počítačovou grafikou. Z tohoto období pochází jeho návrh Stavebnice H (variabilní plastiky o 941 prvcích), jejíž plánovaná sériová výroba se navzdory slibným začátkům nakonec neuskutečnila.

Jiří Hůla

V roce 1984 Jiří Hůla založil ještě v Kostelci nad Černými lesy Archiv výtvarného umění. Dnes tato instituce sídlí v pražském DOXu a nuselské ulici Pod Terebkou. Její unikátní sbírka čítá statisíce dokumentů z oblasti současného českého a slovenského výtvarného umění. Součástí aktivit archivu je vedle publikační a výstavní činnosti také obsáhlá a stále se rozšiřující databáze českého a slovenského umění abART.

Spustit audio

Nejposlouchanější

Více z pořadu

E-shop Českého rozhlasu

Závěr příběhu staré Karviné, který měl zůstat pod zemí

Karin Lednická, spisovatelka

kostel_2100x1400.jpg

Šikmý kostel 3

Koupit

Románová kronika ztraceného města - léta 1945–1961. Karin Lednická předkládá do značné míry převratný, dosavadní paradigma měnící obraz hornického regionu, jehož zahlazenou historii stále překrývá tlustá vrstva mýtů a zakořeněných stereotypů o „černé zemi a rudém kraji“.